Opožděná diagnóza způsobuje vážné komplikace

Praha, 8. 4. 2024 – Začíná plíživě a prvotní příznaky, jako je pobolívání břicha, únava nebo hubnutí, nejsou pro většinu lidí varovným signálem, že se může jednat o vážnější onemocnění. Řeč je o Crohnově chorobě, která patří mezi idiopatické střevní záněty (IBD). V Česku trpí touto nemocí desítky tisíc lidí, správně ji označit ale často trvá i měsíce. Pokud se pacientům nenasadí vhodná léčba včas, může u nich dojít k nevratnému poškození střeva. O tom, za co se „Crohn“ často schovává a jak se omylům v diagnostice a léčbě vyhnout, diskutovaly minulý týden v Praze stovky odborníků na trávicí trakt – gastroenterologů – na 1. IBD kongresu.

„Mezi typické IBD choroby patří ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc. Stanovení diagnózy ulcerózní kolitidy je relativně snadné. Pacienti se totiž potýkají s opakovaným nucením na stolici. Dochází u nich k vyprazdňování krve a hlenů, takže brzy navštíví lékaře, který tuto nemoc dokáže odhalit poměrně rychle. Horší je to s Crohnovou chorobou – průměrná doba od prvních obtíží do určení diagnózy se v tomto případě pohybuje mezi 12 a 16 měsíci,“ říká gastroenterolog prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident kongresu. Nemoc se na začátku projevuje bolestmi břicha, vyčerpáním, nepravidelnou stolicí a mírným hubnutím, což jsou symptomy, které mohou souviset i s mnoha jinými chorobami. Podrobnější vyšetření se u pacientů provádí až tehdy, když potíže nemizí. „Příznaky Crohnovy choroby bývají na začátku vágní. Pokud přetrvávají, měl by praktický lékař provést základní laboratorní vyšetření včetně vyšetření stolice. Jestliže výsledky odhalí chudokrevnost a zánětlivé parametry, odešle pacienta do péče specialisty,“ popisuje MUDr. Tomáš Douda, Ph.D., zástupce přednosty II. gastroenterologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ke zpoždění ve stanovení správné diagnózy dochází v případě Crohnovy nemoci také kvůli tomu, že je k jejímu určení potřeba více vyšetření. Nejenom laboratorních a sonografických, ale i endoskopických, pomocí CT či magnetické rezonance. „Crohnova choroba může postihnout jakoukoli část trávicí trubice, ať už se jedná o spojení tenkého a tlustého střeva, nebo horní části tlustého střeva. Proto je v jejím případě nutný komplex mnoha vyšetření,“ vysvětluje prof. Lukáš. „Postupně skládáme dohromady jednotlivé střípky, díky kterým dokážeme určit správnou diagnózu,“ doplňuje MUDr. Douda.

Crohnovou chorobou trpí v Česku asi 35 000 pacientů, u 8–10 % z nich se projeví v dětství. Nemoc se často zaměňuje za akutní apendicitidu a v případě krvavých průjmovitých stolic bývá mylně považovaná za infekční onemocnění nebo krvácení při hemeroidech. U dětí je varovným příznakem porucha růstu. Nejvýznamnějším prokázaným rizikovým faktorem je výskyt IBD v rodině. „Včasná diagnostika Crohnnovy choroby je zásadní – znamená totiž i včasnou léčbu, která vede k potlačení aktivity zánětu, a pomáhá tak předejít definitnímu poškození střeva,“ zdůrazňuje MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D., specialistka v oboru dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy z FN Motol. IBD u dětí podle ní patří jednoznačně do rukou dětského gastroenterologa ve specializovaném centru, které má zkušenosti nejen s diagnostikou a léčbou, ale také s řešením případných komplikací. Ty mohou u dětí i dospělých nastat zejména tehdy, pokud podstupují málo efektivní terapii. „Ústup obtíží nemusí znamenat, že u nemocných dochází ke zhojení zánětu na trávicí trubici. Především u Crohnovy choroby je důležité pacienty dlouhodobě sledovat. Hrozí jim totiž závažnější komplikace – zúžení trávicí trubice nebo její proděravění,“ upozorňuje prof. Lukáš. Pacienti tak mohou mít velké a náhlé problémy s průchodem potravy. Při proděravění trávicí trubice navíc může zánět prostoupit i do přilehlých orgánů. V takovém případě je pak nutná operace. „Snažíme se diagnostiku co nejvíce urychlit, aby k uvedeným komplikacím nedocházelo. V praxi se navíc můžeme i mylně domnívat, že pacient trpí Crohnovou chorobou, a ve skutečnosti má přitom úplně jiné onemocnění. Proto je velmi důležité, abychom si s ostatními specialisty navzájem vyměňovali zkušenosti a mohli se v budoucnu podobných omylů vyvarovat. Přesně k tomu IBD kongres slouží,“ uzavírá prof. Lukáš.