10. Září 2024
Tokio (Japonsko) 10. září 2024 (PROTEXT) – Bezhotovostní platby se v Japonsku rozšiřují, země však stále zaostává za ostatními velkými ekonomikami v zavádění této technologie. Může za to stárnoucí populace, která stále dává přednost hotovostním transakcím. S odkazem na nedávné vládní sdělení o tom informuje agentura Kyodo News.
Celkový objem bezhotovostních plateb v Japonsku činil v roce 2023 126,7 bilionu jenů (885 miliard dolarů), což podle údajů ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu představuje rekordních 39,3 procenta celkové spotřeby. Cílem vlády je dosáhnout 40 procent do roku 2025.
Poměr bezhotovostního platebního styku přesto výrazně bledne ve srovnání s ostatními zeměmi.
V roce 2021 zaznamenala Jižní Korea 95,3 procenta, Čína 83,8 procenta a Austrálie 72,8 procenta, jak vyplývá z dat asociace Payments Japan Association. Poměr ve Velké Británii činil 65,1 procenta, Spojené státy zaznamenaly 53,2 procenta.
Ministerstvo uvedlo, že příčinou relativně pomalého zavádění bezhotovostních plateb v Japonsku by mohla být rychle stárnoucí japonská společnost a hluboce zakořeněná záliba spotřebitelů v hotovosti. Úřad dodal, že bude vyvíjet další úsilí pro rozvoj bezhotovostních plateb, a to podporou větší konkurence mezi poskytovateli služeb.
Podle způsobů úhrady byla loni v Japonsku zdaleka nejpreferovanější možností kreditní karta, která představovala 83,5 procenta všech transakcí. Následoval QR kód (8,6 %) elektronické peníze (5,1 %) a debetní karta s 2,9 procenty, uvedlo ministerstvo.
Bezhotovostní platby se výrazně prosadily během pandemie koronaviru, kdy se spotřebitelé vyhýbali fyzickému kontaktu. Vláda na jejich podporu zavedla programy s odměnami v podobě bodů.
Podíl bezhotovostních plateb, který v roce 2019 před pandemií činil 26,8 procenta, se v roce 2021 zvýšil na 32,5 procenta a v roce 2022 na 36,0 procenta.
K tehdejšímu růstu částečně přispělo rychle se rozšiřující vypořádání pomocí QR kódů, nabízené službami jako jsou PayPay a Rakuten Pay. Rostoucí počet spotřebitelů si tuto technologii osvojil díky jejímu pohodlí a bezpečnosti, uvedlo ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu.
Japonská vláda uvedla, že by ráda zvýšila podíl bezhotovostních plateb až na 80 procent, ale neupřesnila časový rámec. Jako součást těchto snah zavedla speciální digitální platební systém, navržený pro Světovou výstavu 2025 v Ósace. Ta potrvá od poloviny dubna do poloviny října příštího roku.
Kontakt:
Igor Záruba
manažer projektu
zaruigor@gmail.com
Tento text je součástí projektu informování o české účasti a dění na Expo 2025 v gesci Protext ČTK.
„Články označené PROTEXT přebíráme ze stejnojmenné služby agentury ČTK, nejsou součástí redakčního obsahu webu Peníze.cz. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a nese odpovědnost za její obsah. ČTK v podmínkách služby uvádí, že nezveřejní informace, které by byly v rozporu se zákonem nebo by mohly být způsobilé porušit práva třetích osob na ochranu osobnosti, případně jiná zákonem chráněná práva třetích osob.“
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.
SPORTEM K BYZNYSUNejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Zdroj: finmag.penize.cz