Rozsáhlá likvidace invazních druhů v národních parcích pomohla k ochraně přírody

Lupina mnoholistá.

Díky dvouletému projektu pražské České zemědělské univerzity (ČZU) bylo možné se zbavit desítky invazivních druhů v českých národních parcích. Dříve chyběly finance a pracovní síla. Do projektu se mimo odborníků zapojila i veřejnost, například skautské oddíly nebo různé zájmové skupiny. Invazivní druhy vytlačují původní rostliny a jejich likvidace omezuje jejich další šíření a dává šanci prosadit se původním ohroženým druhům. Jejich odstranění pomáhá chránit přírodní rozmanitost. Projekt financovaly takzvané norské fondy z programu Rago.

„Hlavním problémem při likvidačních pracích byl nedostatek financí a lidských zdrojů. Dále pak použití nevhodných metod likvidace nebo jejich špatné načasování,“ uvedla vedoucí projektu Kateřina Berchová Bímová z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Proto v rámci projektu uspořádali odborné semináře a terénní workshopy, kde odborníci představili nové vhodné postupy při mapování, plánování likvidací a nejúčinnější známé metody likvidace pro jednotlivé druhy.

V současné době se nepůvodní a invazní druhy stávají podle odborníků jednou z největších hrozeb pro přírodní rozmanitost, a to zejména v chráněných územích. Nepůvodní invazivní druhy mohou vytlačovat původní druhy a narušovat ohrožená společenstva rostlin i živočichů. Důsledkem invazí může být také celková degradace ekosystémů. Důležitým aspektem v boji s invazivními druhy je jejich důkladné mapování a včasná likvidace.

Cílem projektu byla praktická likvidace invazních druhů a testování rozdílných metod eliminace. Likvidace se týkala 11 druhů rostlin, mezi kterými byly lupiny, akáty, duby červené, křídlatky, kolotočníky, janovce, vejmutovky, pajasany, myrobalány, jasan pensylvánský, netýkavka žláznatá.

Likvidace v praxi se uskutečňovaly na území národních parků Podyjí, České Švýcarsko a Šumava. Odborníci tam likvidovali nejvíce rozšířené invazní druhy rostlin, druhy s nejvyšším dopadem na přírodní rozmanitost. „V každém národním parku dominoval jiný druh. Na Šumavě se šíří převážně lupina, České Švýcarsko má vejmutovku a Podyjí má akát,“ řekl ČTK Martin Vojtík Fakulty životního prostředí ČZU v Praze.

Přečtěte si také |

Má to smysl. Po deseti letech vytrhávání invazní boryt z Pálavy téměř zmizel

Likvidaci umožnil dvouletý projekt odborníků z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze s názvem Likvidace invazních druhů v praxi. Projekt byl zaměřený také na veřejnou publicitu a spolupráci s veřejností. Vznikla řada informačních materiálů, včetně webových stránek.

„Projekt Likvidace invazních druhů v praxi se ukázal být významným krokem kupředu směrem k úspěšné ochraně našich národních parků a chráněných krajinných oblastí před nepůvodními invazními druhy rostlin. Získané poznatky uplatníme hlavně v praktické ochraně přírody, zároveň by však měly být dále rozvíjeny pomocí dalších obdobných a navazujících projektů,“ uvedla Berchová Bímová.

reklama