12. Září 2024
Podnikatelské prostředí láká nejen odvážné podnikavce a inovátory, ale také podvodníky, kteří se snaží využít zejména neznalosti začínajících živnostníků. Na co si zejména na startu podnikání dát pozor? Podívejte se na několik nejčastějších podvodů mířících na začínající OSVČ. Jaké to jsou?
Co se v textu dozvíte – nejčastější podvody na podnikatele
- Falešné rejstříky a katalogy
- Falešné faktury za neobjednané služby
- Falešné úvěrové nabídky pro podnikatele
- Falešné kontroly a inspekce
- Podvodné smlouvy a nevýhodné nabídky
- Jak se efektivně bránit podvodům
Falešné rejstříky a katalogy
Jednou z nejrozšířenějších forem podvodu jsou výzvy k zaplacení poplatku za zápis do neexistujících nebo neoficiálních rejstříků. Subjekty, které se označují například jako Živnostenská komora, Česká komora živnostníků, Rejstřík obchodu a živností či Portál ekonomických subjektů, je automaticky zasílají každému, kdo se nově objeví v oficiálním a veřejném živnostenském rejstříku.
Podvod spoléhá na nízké povědomí o tom, že po ohlášení živnosti (při kterém je potřeba živnostenskému úřadu uhradit správní poplatek) už je zápis do skutečného živnostenského rejstříku automtický a zdarma.
Výzvy se snaží budit dojem oficiálního dokumentu a podvodníci spoléhají, že někteří adresáti podvod nepoznají a požadovaný poplatek v řádu tisíců korun zaplatí. Kdo naletí, nedostane nic. Jen zápis v bezvýznamném katalogu a jistotu, že se další rok falešný rejstřík ozve znova.
Na jeden takový případ nedávno upozornila MF DNES s tím, že jen České komoře živnostníků už naletěly stovky lidí a jednotlivé případy vyšetřuje policie. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které řídí živnostenské úřady a spravuje oficiální živnostenský rejstřík – Rejstřík živnostenského podnikání, pak podnikatele nabádá k velké obezřetnosti a jmenované firmy se nebojí označit za „katalogové podvodníky“.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Aćkoli úřady o těchto praktikách vědí, nezbývá jim nic jiného než osvěta; popsaná praxe totiž efektivně obchází platnou legislativu. Živnostenské úřady před podobnými praktikami varují řadu let a naposledy se ozvala i Digitální informační agentura s varováním, že podvod se rozšířil a výzvy chodí i do datových schránek. A ty – jak všichni dobře víme – zřizuje podnikatelům automaticky stát.
„Vzhledem k rozmanitosti zaznamenaných případů aktivit těchto společností, zejména co do formy a obsahu jimi předkládaných smluv, nelze apriori provést jejich jednotnou právní kvalifikaci. Je naopak třeba zkoumat konkrétní okolnosti každého případu, jistě s přihlédnutím k míře opatrnosti, kterou lze od podnikatelů rozumně požadovat, což přísluší především soudům, které projednávají vzniklé spory, resp. v určitých případech ve formě správního dozoru též příslušným správním orgánům,“ reagovalo ministerstvo spravedlnosti na přímý dotaz webu Finmag.cz, proč se proti těmto podvodům tvrdě nepostupuje. Zdůraznilo při tom, že „nastavení podmínek podnikání (včetně případného správního postihu) není v působnosti MSp“.
Jak se bránit? Vždy si pečlivě ověřte, zda je požadavek na platbu oprávněný. Pokud máte pochybnosti, konzultujte dopis s příslušným úřadem nebo se obraťte na Českou obchodní inspekci. Zejména živnostenské úřady jsou s touto praxí velmi dobře obeznámeny a rády s identifikací podvodu pomohou.
Falešné faktury za neobjednané služby
Vyhráno nemáte ani poté, co se v podnikání trochu rozkoukáte a vaše živnost či firma začne být aktivní. Další častou pastí jsou falešné faktury za neobjednané služby, nejčastěji se opět týkají webových katalogů. Výjimkou ale nejsou podvodné faktury za údajné zviditelnění firmy na internetu či poradenské služby. Poslední taková vlna oběhla Česko zkraje roku 2024.
Principem, na který podvodníci v tomto případě spoléhají, je prostá nepozornost. Využívají toho, že občas může nějaká ta falešná faktura v záplavě jiných zkrátka zapadnout a nepozorovaně „proplout“ systémem. Tento druh podvodu tak nemíří jen na nově vzniklé společnosti, ale zejména ty, které už nějakou dobu podnikají; s vyšším objemem faktur roste pravděpodobnost, že uspějí.
Pokud se to stane, můžete se spolehnout, že podvodníci to budou zkoušet znovu a znovu. Domoci se zpět proplacených peněz je ale velmi náročné, ne-li nemožné. Falešné faktury navíc nemusí do firmy jen přicházet, ale v případě nepoctivého zaměstnance také z firmy odcházet. Jeden takový případ popsala na svém webu například jihomoravská policie.
Jak se bránit? Pečlivě kontrolujte každou fakturu, kterou obdržíte. Pokud jste si jisti, že jste danou službu neobjednali, fakturu neplaťte. V případě opakovaných výzev můžete situaci nahlásit příslušným úřadům. A samozřejmě dobře vybírejte a prověřujte své zaměstnance.
Falešné úvěrové nabídky
Začínající podnikatelé často hledají finanční prostředky pro rozjezd svého podnikání. Využívají toho podvodníci nabízející lákavé úvěrové podmínky. Po zaslání osobních údajů nebo poplatku za zpracování žádosti však podnikatel nejenže žádný úvěr neobdrží, ale často přijde i o zaslané finance. V horším případě mohou podvodníci zneužít osobní údaje k dalším nekalým praktikám.
Dolehnout na podnikatele ovšem mohou i rozšířenější podvody spotřebitelské mířící na běžné účty. Kybernetických podvodů v Česku prudce přibývá, roste počet pokusů o ně i velikost transakcí. Některé tyto podvody využívají například modelové situace, kdy se údajný nadřízený snaží domoci rychlé platby pro zaměstnance v zahraničí. Detailně je popisujeme na serveru Peníze.cz.
Ve spojitosti s úvěrem pro podnikatele se v minulosti také objevila nekalá praktika, kdy pomocí založení živnosti obcházeli poskytovatelé nevýhodných půjček platné zákony na ochranu spotřebitele. Obezlička spočívala v tom, že když si člověk půjčuje na firmu, přísná ochrana spotřebitele se na něj nevztahuje a poskytovatel úvěru pro něj může vymyslet v podstatě libovolné podmínky a sankce.
Jak se bránit? Vždy si pečlivě ověřte, zda má úvěrová společnost platnou licenci a zda je registrována u České národní banky. Nikdy a nikomu neposílejte citlivé údaje nebo peníze předem bez důkladného ověření.
Falešné kontroly a inspekce
Značně sofistikovanější podvod, který vás spíš než v začátcích podnikání pravděpodobně potká až v jeho průběhu, jsou falešní kontroloři a inspektoři. Někteří podvodníci se nezdráhají vydávají za zástupce státních institucí a na základě fingovaných kontrol a inspekcí požadují zaplacení pokut na místě nebo hrozí podnikateli dalším postihem.
Tyto „kontroly“ mohou probíhat v různých oblastech, od bezpečnosti práce po hygienické standardy. Ohroženější jsou proto firmy, které působí v některém z hojně kontrolovaných oborů: potravinářství, chemický průmysl či gastronomie.
Jak se bránit? Skutečné kontroly od státních institucí jsou vždy oficiálně oznámeny (pokud to nenaruší smysl kontroly samotné) a pracovníci inspekcí se musí prokázat služebním průkazem. V případě pochybností si na příslušném úřadě vyžádejte kontakt na kontrolorova nadřízeného a ověřte si jeho totožnost.
Podvodné smlouvy a nevýhodné podmínky
Další častou pastí jsou nevýhodné smlouvy, které obsahují skryté poplatky nebo automatické prodloužení závazku. Nejen podnikatelé často podepíšou pro časové zaneprázdnění smlouvu, aniž by si důkladně přečetli všechny podmínky, a poté jsou nuceni platit vysoké poplatky za služby, které ve skutečnosti nevyužívají. Vyvázat se z nich je pak časově i finančně velmi náročné.
Setkali jste se s některým z popsaných podvodů?
Pozor je třeba dát i na výběr vhodné účetní firmy, na které řada podnikatelů dřív či později přenese účetní povinnosti. Dřív než správu faktur a daňových dokladů externí účetní firmě svěříte, dobře si prověřte její reputaci a renomé. V průběhu roku se také zajímejte o to, v jakém stavu účetnictví je, a doptávejte se, zda je vše podle požadavků úřadů. Případná kontrola vás pak nezaskočí.
A nezapomeňte ani na to, že k vám mohou dorazit třeba i oficiální „cifršpioni“ z berňáku:
Jak se bránit? Před podpisem jakékoliv smlouvy si důkladně přečtěte všechny podmínky, zejména část týkající se poplatků a možnosti ukončení smlouvy. Pokud si nejste jisti, konzultujte smlouvu s právníkem nebo odborníkem. Pečlivě si také prověřujte renomé externích spolupracujících firem.
Možná si říkáte, že na vás si jen tak nepřijdou. Jenže pozor. Podvodníci jsou čím dál vychytralejší, jejich praktiky stále sofistikovanější a záludnější a o případy napálených živnostníků tak není nouze. Řadou z nich se ostatně aktivně zabývají příslušné úřady včetně policie. Jak se tedy nenapálit?
Obecně vzato, základem je důkladná informovanost a opatrnost. Vždy si ověřujte, zda jsou požadavky na platbu nebo nabídky služeb oprávněné a důvěryhodné. Pokud se setkáte s podezřelými praktikami, obraťte se na příslušné úřady, jako je Česká obchodní inspekce, Úřad pro ochranu osobních údajů nebo na polici.
Zní to možná plytce, ale právě pozornost a opatrnost vás mohou uchránit před zbytečnými časovými či finančními ztrátami. V některých případech pomůže i speciální software, například v rámci automatizace proplácení faktur. O technických nástrojích pro snadnou správu faktur jsme psali už dříve:
Zaujali jsme vás? Pokračujte…
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.
SPORTEM K BYZNYSUNejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Zdroj: finmag.penize.cz