10. Září 2024
Kdy má živnostník nárok na přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení? Jak se posuzují příjmy podnikatelů a jaká pravidla platí pro OSVČ v paušálním režimu? Poradíme v našem dalším přehledu pro podnikatele.
Sociální dávky pro OSVČ: Co v textu najdete
- Rozhodný příjem: Jak se počítá u OSVČ?
- Příspěvek na bydlení. Zatím i pro bohaté
- Dávky pro rodiny s nízkými příjmy: přídavek na dítě a porodné
- Dávky pro všechny: rodičovský příspěvek a pohřebné
- Změny 2025. Nová pravidla pro rozhodný příjem
Mezi dávky státní sociální podpory patří vedle příspěvku na bydlení hlavně dávky související především s péčí o nezaopatřené děti. Tedy v první řadě rodičovský příspěvek, pak přídavek na dítě, porodné a pohřebné. Živnostníci a podnikatelé mají na tyto dávky nárok (při splnění podmínek daných zákonem) stejně jako zaměstnanci i lidé bez práce.
Zároveň jsou ale oproti zaměstnancům někteří podnikatelé v nevýhodě. Pro přiznání dávky se totiž neberou v potaz jejich aktuální příjmy (jako u zaměstnanců), ale posuzují se příjmy za minulý, nebo dokonce předminulý rok. O poznání lépe na tom jsou pouze podnikatelé, kteří daní v paušálním režimu. Úřady výši jejich příjmů neznají a tak vycházejí z průměru. Ten ale může být o hodně nižší než skutečný příjem podnikatele.
Rozhodný příjem: Jak se počítá u OSVČ?
Sociální dávky lze rozdělit do dvou skupin. První může dostat každý, bez ohledu na své výdělky. Sem spadá rodičovský příspěvek a pohřebné. U druhé skupiny dávek, tedy příspěvku na bydlení, přídavku na dítě a porodného, bude úředníky z úřadu práce – kde se o dávky žádá a který je i vyplácí – zajímat takzvaný rozhodný příjem.
Do rozhodného příjmu se vedle příjmů z podnikání nebo jiné samostatně výdělečně činnosti započítává i příjem z nájmů a dávek jako nemocenská, podpora v nezaměstnanosti nebo důchod. V potaz se berou čisté výdělky. Tím se myslí příjem po odpočtu výdajů – skutečných i paušálních, daně z příjmů a pojistného na sociální a zdravotní pojištění.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Měsíční rozhodný příjem se vypočte jako jedna dvanáctina příjmů, které podnikatel uvedl v daňovém přiznání za minulé zdaňovací období (řečí zákona: za kalendářní rok bezprostředně předcházející kalendářnímu roku, do kterého spadá období od 1. července do 30. června roku následujícího.) Až do června 2025 tedy bude u OSVČ rozhodovat příjem uvedený v přiznání za rok 2023.
Zároveň je ale rozhodný příjem pro OSVČ omezený zdola – hranicí je polovička průměrné mzdy v národním hospodářství pro daný rok (nyní tedy pro rok 2023). Jde o údaj, který pravidelně vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Aktuálně se živnostníkům jako rozhodný příjem vždy započte nejméně 21 500 korun. Těsně pod tímto minimem se nyní můžou pohybovat například živnostníci s měsíčním hrubým výdělkem do 75 tisíc korun, kteří využívají 60procentní výdajový paušál (bez slev na dani a nezdanitelných položek).
Obdobně, tedy jako polovička průměrné mzdy pro dané období, se rozhodný příjem počítá i podnikatelům v paušálním režimu. Jejich reálné výdělky se nezkoumají, de facto tak může na sociální dávky dosáhnout i podnikatel s poměrně vysokými příjmy. To má ovšem změnit návrh nového zákona o státní sociální pomoci – více o chystaných novinkách najdete na konci článku.
U živnostníků, kteří ve sledovaném období ještě nepodnikali, se započítá nejméně 25 procent průměrné mzdy (10 700 korun). U živnostníků, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost, se vychází z částky, kterou uvedou v prohlášení o příjmu.
Příspěvek na bydlení. Zatím i pro bohaté
Jednou z dávek, kde příjem rozhoduje, je příspěvek na bydlení. Jde o dávku určenou pro toho, kdo nezvládá pokrýt náklady na bydlení. Z pohledu zákona se to děje v momentě, kdy měsíční výdaje na bydlení ukousnou z příjmů domácnosti víc jak 30 procent. Do nákladů na bydlení se vedle nájemného, započítávají také výdaje za energie, vodné a stočné, poplatky za televizi a rozhlas, odvoz komunálního odpadu a náklady za pevná paliva započtená podle počtu osob v domácnosti.
Příspěvek lze pobírat na vlastní nemovitost (může jít i o nemovitost ve vlastnictví manžela či manželky, za předpokladu, že už dávku nepobírá on), bydlení v nájmu i v družstevním vlastnictví. U družstevního a vlastního bydlení se reálný nájem ve výpočtu nahrazuje takzvanými srovnatelnými náklady, které se liší v závislosti na počtu osob. Pokud jde o nájemní bydlení, započítává se nájem a náklady a služby související s užíváním bytu. Žádat může i ten, kdo bydlí v rekreačním objektu (pokud splňuje podmínky pro celoroční obývání).
Při posouzení nároku budou úředníky zajímat příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí. V případě OSVČ tedy jejich měsíční rozhodný příjem za rok 2023 vynásobený třemi. Vedle toho hrají roli ještě takzvané normativní náklady na bydlení. Ty každoročně vyhlašuje vláda, jejich výše se liší podle počtu členů domácnosti a v případě nájemního bydlení také podle velikosti obce. Pro přiznání příspěvku na bydlení je pak potřeba, aby třicet procent vašich příjmů tyto normativní náklady nepřesahovalo.
Příklad
Dejme tomu, že o příspěvek na bydlení bude žádat OSVČ, které úředníci započtou minimum, tedy 21 500 korun měsíčně. Jestliže tento živnostník bydlí v menším městě, v domácnosti ve složení on a dvě děti a platí nájemné 17 tisíc korun + 4 tisíce korun za energie, dosáhne na měsíční příspěvek 8 849 korun. Pokud by měl nemovitost v osobním vlastnictví, dělal by příspěvek na bydlení 2 219 korun měsíčně.
Dávky pro rodiny s nízkými příjmy: přídavek na dítě a porodné
Jednou z dávek určených pro nízkopříjmové rodiny je přídavek na dítě. Konkrétně pro rodiny, kde příjem nepřesahuje 3,4násobku životního minima. Životní minimum rodiny se vždy odvíjí od počtu členů. Například pro rodinu o jednom dospělém a dvou dětech mezi 6 a 15 lety jde o 10 570 korun. Na dávku tedy taková rodina dosáhne, pokud za sledované čtvrtletí vydělala méně než 35 938 korun měsíčně.
Výše samotné dávky závisí na věku dítěte. A také na tom, zda má alespoň jeden z rodičů příjem z výdělečné činnosti minimálně ve výši životního minima jednotlivce (4 860 korun). Případně z dávek, které příjem nahrazují. Kolik přesně přídavek na dítě dělá, vidíte v tabulce.
Příjem je rozhodující také pro přiznání porodného. Hranicí je výdělek do výše 2,7násobku životního minima. Domácnost o dvou dospělých tak na dávku dosáhne, jestliže součet jejich měsíčních příjmů nepřesahuje 22 997 korun. Pro samoživitele přichází porodné v úvahu, pokud jejich příjem dělá méně než 12 069 korun.
Samotná dávka dělá jednorázově 13 tisíc korun na první dítě a 10 tisíc korun na druhé dítě.
Dávky pro všechny: rodičovský příspěvek a pohřebné
Na rozdíl od většiny ostatních sociálních dávek na rodičovský příspěvek dosáhne každý (vždy tedy pouze jeden z rodičů), bez ohledu na výši předchozích příjmů. Pro všechny stejná je také celková suma: 350 tisíc na jedno dítě, 525 tisíc korun při narození dvojčat a vícerčat. Pro děti narozené od začátku roku 2024 platí, že vyčerpat ji lze maximálně do tří let věku dítěte.
Vaše samostatná výdělečná činnost může ovlivnit pouze to, jakou výši měsíčního příspěvku si můžete zvolit a za jak dlouho příspěvek vyčerpáte. Obecně se výše měsíční dávky řídí tím, jak vysoké byly předchozí příjmy. Počítá se tady s takzvaným denním vyměřovacím základem, což je průměr hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den snížený o určité redukční hranice. Pokud alespoň u jednoho z rodičů vychází 70 procent z denního vyměřovacího základu na víc jak 13 tisíc, může čerpat měsíční příspěvek až do výše svého vyměřovacího základu.
U OSVČ, které si předtím dobrovolně neplatily nemocenské pojištění, dělá měsíční maximum právě oněch 13 tisíc. Při určení maximální výše rodičovského příspěvku se ale úředníci neřídí pouze denním vyměřovacím základem rodiče, který o dávku žádá. Pokud je například matka dítěte OSVČ, která si pojištění neplatila, a otec zaměstnanec, vypočte se maximum měsíční dávky podle denního vyměřovacího základu otce. Díky tomu lze většinou pobírat vyšší příspěvek a vyčerpat ho rychleji.
Nemocenská OSVČ – ideální výše pojistného – nahlásit nepravdivé nebo zastaralé informace
Stejně jako rodičovský příspěvek ani pohřebné není podmíněné příjmem žadatele. Žádat o jednorázovou dávku ve výši 5 000 korun může kdokoli, kdo vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo jeho rodiči. Za nezaopatřené se obecně považují děti do ukončení povinné školní docházky a studenti do 26 let.
Změny 2025. Nová pravidla pro rozhodný příjem
V souvislosti s nově chystanou „superdávkou“, která má spojit přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, se na ministerstvu práce a sociálních věcí připravuje i změna pravidel pro výpočet rozhodného příjmu OSVČ. Podnikatelům se má nově počítat přinejmenším 80 procent průměrné mzdy, místo aktuální polovičky. U vedlejší činnosti se vždy započte dvanáctina příjmů uvedených v daňovém přiznání.
Tvrdší pravidla chce ministerstvo zavést také pro podnikatele v paušálním režimu. Těm se bude rozhodný příjem pro nárok na dávky započítávat s ohledem na pásmo paušální daně. Konkrétně jako:
Počet OSVČ, kteří na novou dávku státní sociální pomoci (DSSP) dosáhnou, se tak sníží. Nová pravidla mají platit nejdříve od prvního července 2025.
Našli jste v článku chybu? Dejte nám vědět, abychom ji mohli opravit. Děkujeme!
Zaujali jsme vás? Pokračujte…
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.
SPORTEM K BYZNYSUNejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Zdroj: finmag.penize.cz