03. Září 2024
Linka bezpečí letos slaví 30 let pomoci dětem a mladistvým v krizových situacích. Vznikla v roce 1994 jako druhá linka svého druhu v Evropě. Od té doby přijala a odbavila již více než 10 milionů kontaktů – telefonických, ale i písemných či online. Vytížena je neustále bez ohledu na společenské události či konkrétní časové období. V posledních letech jsou nejpočetněji zastoupena témata spojená s psychickými obtížemi. V souvislosti s pandemií covidu-19 však přibyla i problematika strachu z nemoci či hospitalizace nebo obavy o blízké. Po začátku války na Ukrajině se přidal také strach z ozbrojeného konfliktu.
Linka bezpečí už pomáhá i online
Linka bezpečí během svého třicetiletého působení postupně začala nabízet svým klientům čím dál komplexnější služby. V rámci krizové intervence je to nyní kromě nonstop telefonické krizové služby na čísle 116 111 i intervence vykonávaná po e-mailu či chatu. Zásadní důraz je kladen také na preventivní aktivity. Ty zahrnují poradnu na webových stránkách, edukační videa či projekt Linky bezpečí NAŽIVO.
Ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková
„Telefonická linka nadále představuje nejčastější způsob, jakým s námi klienti komunikují. Výhoda online chatu nebo e-mailu nicméně spočívá v tom, že nejsou tak závislé na momentální personální kapacitě naší krizové služby. Díky tomu dokážou rychle zasáhnout široké spektrum klientů,“ říká ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková a dodává: „Na webu www.linkabezpeci.cz navíc nabízíme velké množství poradenského obsahu, kde si děti a jejich blízcí mohou najít užitečné informace i tipy k řešení svých problémů, přečíst si blog či poslechnout podcasty Na tenké Lince a Utržené sluchátko. S projektem Linka bezpečí NAŽIVO navíc vyjíždí naši zkušení lektoři za dětmi přímo do škol, volnočasových či sportovních klubů,“ doplňuje Petrášková.
Linku bezpečí zná naprostá většina Čechů
V současné době je Linka bezpečí nejznámější organizací v České republice, na kterou se mohou obracet děti i rodiče s různými problémy. Podle průzkumu agentury OMG Research provedeného v červenci letošního roku ji spontánně zná čtvrtina všech Čechů, a dokonce třetina mladých lidí od 15 do 25 let. U podpořené znalosti pak platí, že Linku bezpečí zná naprostá většina Čechů (93 %). Osobní zkušenost s ní má šest procent populace, nejčastěji se jedná o mladší ženy z větších měst.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
„Výsledky průzkumu agentury OMG Research korespondují s našimi zkušenostmi. Na Linku bezpečí se mnohem častěji obracejí dívky než chlapci. V loňském roce poměr obou pohlaví činil přibližně 70 : 30. Pravděpodobně je to dáno tím, že jsou dívky obecně sdílnější a mnohem častěji se snaží své problémy s někým řešit. Chlapci jsou v tomto ohledu uzavřenější. Často jsou vychováváni tak, že mají vše zvládnout a nestěžovat si. Potom se jim ale bohužel hůř říká o pomoc,“ uvádí Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí.
Průzkum také ukázal, že lidé vnímají Linku bezpečí zejména jako službu, která pomáhá řešit především problémy v rodině nebo ve škole. Tato témata uvedly čtyři pětiny respondentů, 70 % dotazovaných si pak Linku bezpečí spojuje s řešením problémů, jako je sebepoškozování, sebevražedné sklony, psychické potíže a deprese.
„Povědomí o Lince bezpečí znamená pro nás velkou odpovědnost. Klíčová je pro nás nejen vysoká odborná úroveň služeb, které poskytujeme zdarma, ale i jejich další rozvoj. To zahrnuje kromě krizové intervence také preventivní a edukační aktivity, které považujeme za stěžejní pro budoucnost,“ vysvětluje Radek Dudáš, předseda představenstva Linky bezpečí.
30 let Linky bezpečí – 10 milionů kontaktů v dětské intervenci, přes 35 000 dětí „naživo“
Deset milionů odbavených kontaktů od založení Linky bezpečí nepředstavuje celkový počet klientů, ale skutečně jednotlivých kontaktů. Klienti totiž zůstávají v anonymitě, někteří se na Linku obracejí opakovaně, mohou volat z více čísel nebo využijí i možnosti telefonické, e-mailové či chatovací krizové intervence. V rámci preventivního projektu Linka bezpečí NAŽIVO navíc získalo od doby jeho založení v roce 2011 radu dalších více než 35 000 dětí. Tisíce lidí zároveň neustále čerpají informace z článků, blogů či podcastů dostupných na webu Linky bezpečí, který má 2 400 návštěv denně.
Děti a mladiství však nejsou jediní, kdo se může na Linku bezpečí obrátit. Již 23 let organizace provozuje také Rodičovskou linku. Ta na telefonním čísle 606 021 021, v online chatu či prostřednictvím e-mailu nabízí krizovou pomoc a základní sociální poradenství zdarma všem, kteří se starají o děti. Ať už jsou to rodiče, prarodiče nebo třeba pedagogové. Od doby jejího vzniku v roce 2001 na této lince krizoví interventi odbavili přes 12 500 kontaktů. Vytížení Rodičovské linky se měnilo postupně. V době jejího založení se interventi věnovali tématům spojeným s výchovou dětí jen 3 hodiny týdně, nyní je to již 12 hodin týdně.
Kampaň nazvaná Všímejme si
Téma psychických potíží je neustále na vzestupu
Od začátku fungování Linky bezpečí řeší klienti nejčastěji potíže týkající se partnerských a vrstevnických vztahů, situací v rodině a během dospívání. V posledních přibližně osmi letech se však na prvních pozicích začala objevovat také problematika psychických obtíží, která nyní tvoří dokonce více než třetinu všech témat odbavovaných Linkou bezpečí. Vévodí jim především „podtémata“ sebepoškozování a myšlenek na sebevraždu. Výrazně roste také problematika poruch příjmu potravy.
Během posledních dvou dekád postupně klesá frekvence kontaktů Linky bezpečí týkajících se například užívání tabáku, sexuálního vyzrávání (včetně nechtěné gravidity) nebo obav spojených se školním prospěchem. Nově se v uplynulé dekádě objevilo téma sexuální identity, okolo roku 2007 začalo přibývat i téma potíží na internetu, které v počátcích fungování Linky bezpečí děti vůbec neznaly.
Všímejme si
U příležitosti oslav svého 30letého výročí spouští Linka bezpečí 1. září kampaň nazvanou Všímejme si. Ta se zaměřuje především na české děti a dospívající, kteří řeší náročné životní situace. Cílem je tuto zranitelnou skupinu nasměrovat k tomu, aby Linku bezpečí vnímala jako organizaci, která ví, že si každý problém zaslouží odpovídající pozornost, a která jej hlavně pomáhá účinně zvládnout, a proto má smysl se na ni obrátit. Linka bezpečí chce zároveň kampaní širokou veřejnost upozornit na to, že k odhalení problémů dětí v nesnázích často vedou maličkosti, kterých si však v každodenním shonu lidé nemusí vždy všimnout. Záštitu nad projektem převzala první dáma Eva Pavlová, zapojil se do ní i výtvarník Maxim Havlíček. Ten k tomu dodává: „Všímavost je klíčovou vlastností dobrého rodiče. Sám si jako otec pětileté dcery všímám, jak rychle roste, jak se doslova mění před očima, co ji těší, udivuje a trápí. Linku bezpečí považuji za skvělou službu, která mimo jiné umožňuje svěřit se s těžkostmi dětství i dospívání těm dětem, které se cítí svými rodiči nevyslechnuty, nebo se jim třeba jen svěřit stydí.“
„K včasnému rozpoznání projevů závažných problémů, jako je například porucha příjmu potravy, sebepoškozování nebo sebevražedné sklony, často stačí opravdu málo – více si všímat drobných, ale přitom jasných indicií. Ty se mohou objevit v různých formách opravdu kdekoli, a to třeba jako změny ve způsobu stravování, častá zranění na rukou či zmínky ve školním sešitě o smysluplnosti života. Právě proto budeme od začátku září pozornost veřejnosti trénovat a upozorňovat na formy, jakými mohou děti a mladiství signalizovat, že potřebují pomoci,“ vysvětluje ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková. „Na každé situaci totiž záleží a děti i dospívající by měli vědět, že na ni nemusí být sami,“ dodává Soňa Petrášková.
Chcete podpořit Linku bezpečí? Zapojit se může každý, veškeré informace jsou k dispozici na stránkách Klubu Linky v bezpečí www.klublinkyvbezpeci.cz. K podpoře se připojil i výtvarník Maxim Havlíček. Ten pro Linku nakreslil obraz s názvem Všímejme si, výtěžek z jeho prodeje bude použit na podporu fungování Linky bezpečí.
Kontakt pro média:Pavla Pokorná, pokorna@fleishman.com, 777 228 276Tereza Vachová, tereza.vachova@fleishman.com, 603 195 368Michaela Klofcová, m.klofcova@linkabezpeci.cz, 737 71 30 04
„Články označené PROTEXT přebíráme ze stejnojmenné služby agentury ČTK, nejsou součástí redakčního obsahu webu Peníze.cz. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a nese odpovědnost za její obsah. ČTK v podmínkách služby uvádí, že nezveřejní informace, které by byly v rozporu se zákonem nebo by mohly být způsobilé porušit práva třetích osob na ochranu osobnosti, případně jiná zákonem chráněná práva třetích osob.“
Kdy je sport skvělým byznysem a kdy ne? Čtěte v novém Finmagu
Je sport dobrý byznys? Bezpochyby. Když ale je řeč o olympiádě, není to tak jednoznačné. Pořadatelská města totiž stále víc a víc prodělávají. I miliardy dolarů.
SPORTEM K BYZNYSUNejlépe placení sportovci? Michael Jordan, Tiger Woods, Christiano Ronaldo… • Proč se olympiáda stala globálním černým Petrem? • Jak se vrcholový závodník stane vrcholovým manažerem
BYZNYS JE HRA„Nenapadlo by mě takovou firmu rozjíždět, kdybych neměl ADHD,“ říká Rosťa Novák o úspěšném Cirku La Putyka. • Proč Elonu Muskovi už není do smíchu • Zachránili barokní skvost, teď chtějí manželé Lazarowitz svůj zámek odkázat státu
Zdroj: finmag.penize.cz