Komentář: Úrokové sazby na obou stranách Atlantiku rostly

24. Květen 2024

[shared_counts]

Investiční bankovnictví Komentáře a analýzy Úrokové sazby na obou stranách Atlantiku rostly

Úrokové sazby na obou stranách Atlantiku rostly

24.05.2024 15:59:07

Úrokové sazby na obou stranách Atlantiku vlivem silnějších ekonomických dat tento týden rostly, vítězně z toho ale vyšel americký dolar. Květnové PMI skočily vesměs nad odhady jak v Německu, eurozóně, tak i USA. Ve všech zmíněných zemích nadále platí, že podnikatelé ve službách jsou výrazně optimističtější než ti v průmyslu. Důvodem je nerovnoměrný charakter poptávky, z které prozatím více těží sektor služeb. K tomu přispívá skutečnost, že průmyslové zboží je zpravidla dražšího charakteru, a to i v důsledku vyšších cen energií. Trend postupně rostoucího spotřebitelského sentimentu přitom podle ukazatele od Evropské komise v květnu pokračoval. Významný vliv na to má obnovený růst reálných příjmů evropských domácností. Růst nominálních mezd v prvním čtvrtletí letošního roku podle průzkumu ECB o výsledku mzdových vyjednání v jednotlivých státech eurozóny dosáhl 4,7 % y/y a zrychlil tak z 4,5 % dosažených v posledním čtvrtletí loňského roku. ECB přitom naopak očekávala jeho zpomalení. Podle dosavadních vyjádření centrálních bankéřů se zdá, že k prvnímu snížení úrokových sazeb ECB letos v červnu přesto dojde. Vývoj v dalších měsících je však nejistý a bude záviset na nově příchozích datech. Finanční trh červnovému snížení sazeb aktuálně přisuzuje zhruba 90% šanci, do konce roku však plně zaceňuje pouze dvojí snížení. V USA byl zveřejněn zápis z posledního zasedání Fedu. V něm někteří představitelé FOMC vyjádřili obavy, zdali je měnová politika dostatečně přísná. Vlivem dosud odolné americké inflace se centrální bankéři shodují v tom, že snížení úrokových sazeb přijde pravděpodobně později, než se původně domnívali. Tedy až ve chvíli, kdy budou k dispozici jednoznačné signály, že inflace udržitelným způsobem míří ke dvouprocentnímu cíli. Finanční trh nyní zaceňuje první snížení sazeb Fedu až v prosinci, zatímco před týdnem tuto událost očekával o měsíc dříve. Americký dolar na výše zmíněný vývoj reagoval mírným posílením a za celý týden oproti euru zpevnil o zhruba 0,3 % k hladině 1,084 USD/EUR.

Ve středoevropském regionu po celý týden převládal klidný charakter obchodování bez významnějších kurzových výkyvů. Zveřejněná makroekonomická data nepatřila k těm nejdůležitějším. V tuzemsku byl zveřejněn dubnový vývoj cen průmyslových výrobců a květnový konjunkturální průzkum. Prvně zmíněný ukázal na pokračující umírněnou dynamiku výrobních cen, která se ve většině sektorů v meziročním vyjádření drží pod cílem centrální banky. Naopak růst cen tržních služeb pro podniky inflační cíl ČNB nadále významně převyšoval. Více jsme dubnový vývoj cen komentovali zde: https://bit.ly/4dPC7We. Situace je tak podobná jako v případě spotřebitelských cen. Důvěra v tuzemskou ekonomiku zklamala, když došlo k jejímu nepatrnému snížení. To se týkalo spotřebitelů i podnikatelů. Především v případě spotřebitelů je ale situace stále poměrně příznivá, když navzdory meziměsíčnímu poklesu byla jejich důvěra nejvyšší od října 2021. Více jsme psali zde: https://bit.ly/4bxOmVA. Na kurz koruny ale zveřejněná data významný vliv neměla, a ten tak v mezitýdenním srovnání zůstal v podstatě beze změny a pohyboval se mírně nad 24,70 CZK/EUR. V Maďarsku zasedala centrální banka, která v souladu s očekáváními snížila úrokové sazby o 50 bb. V Polsku pak pozitivně překvapil dubnový výsledek průmyslové produkce, která po sezonním očištění meziměsíčně vzrostla o výrazných 7 % a korigovala tak březnový pokles. Kurz maďarského forintu a polského zlotého v průběhu týdne mírně oslaboval, pravděpodobně hlavně vlivem posilujícího amerického dolaru.

Autor: Martin Gürtler

Zdroj: kb.cz

© 2024 newsroom.cz