28. Květen 2024
Euro, nebo koruna? Vysoká škola polytechnická hostila veřejnou debatu o společné evropské měně
Štítky této stránky
- Hana Hajnová
U příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do Evropské unie uspořádala Vysoká škola polytechnická Jihlava za podpory Kraje Vysočina, Statutárního města Jihlava a Evropského regionu Dunaj-Vltava veřejnou debatu s názvem Euro nebo Koruna? Do diskuze, která se uskutečnila 21. května 2024 ve výukovém centru VŠPJ, přijali pozvání bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, Pavel Drobil za Svaz průmyslu a dopravy, hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slabý a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Jedinečnou příležitost diskutovat o výhodách a nevýhodách přijetí společné evropské měny s renomovanými odborníky využily téměř čtyři desítky občanů všech věkových kategorií.
„Co pro nás euro znamená? Je to společná evropská měna, symbol evropské integrace, prosperity v Evropě nebo jde o ztrátu národní suverenity a symbolu, jakým koruna pro Čechy je? Přineslo by euro zdražování a pokles životní úrovně, nebo naopak její nárůst? Anebo je to všechno úplně jinak a nezáleží až tolik na tom, jakou měnou platíme, ale na zcela jiných faktorech? A co pro Českou republiku znamená, že se zavázala euro přijmout, ale neřekla kdy?“ shrnula Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje, některé z otázek, ke kterým se přítomní hosté v průběhu přibližně dvouhodinové debaty vyjadřovali. „Velmi oceňuji, že publikum dostalo možnost vyslechnout si názor nejen zastánců eura, ale i jeho odpůrců a v neposlední řadě také odborníků s nevyhraněným názorem“, dodala Hana Hajnová, která v roce 2024 zároveň předsedá politickému uskupení Evropský region Dunaj-Vltava (www.evropskyregion.cz).
V rámci debaty se hosté shodli na tom, že skepse Čechů vůči euru pramení z historicky dlouhodobé stability české měny, jež vážně nezakolísala ani v obdobích krizí, a tedy i z vysoké důvěry obyvatel v korunu. To nás odlišuje od jiných členských států Evropské unie, pro které přijetí eura znamenalo měnovou a hospodářskou stabilizaci. Mezi zásadní faktory, určující celkový čistý přínos zavedení eura, patří jeho dopad na transakční náklady v zahraničním obchodu, ztráta schopnosti provozovat nezávislou měnovou politiku, ztráta flexibilního měnového kurzu při vyrovnávání vnějších nerovnováh nebo schopnost eurozóny vypořádat se se stále palčivější otázkou dlouhodobé stability některých svých členských zemí. Jednoznačné rozhodnutí, zda by euro bylo pro Českou republiku ekonomicky přínosné či nikoli, v současné době učinit nelze. Je však nutné zmínit, že rozdíl by nebyl markantní a přijetí eura by českou ekonomiku, už nyní závislou na Německu a dalších zemích eurozóny, výrazně neohrozilo.
Připojení k eurozóně nicméně v současnosti nepředstavuje zásadní rozhodnutí. Při vstupu do Evropské unie se Česká republika sice zavázala euro přijmout, avšak nestanovila termín. I to je jeden z důvodů, proč toto téma dosud nebylo politicky dostatečně akcentováno a doprovázeno systémovými kroky, které by vedly ke splnění kritérií umožňujících přijetí evropské měny. Zároveň je třeba si uvědomit, že z dlouhodobého hlediska Česká republika nemůže v rámci Evropské unie zůstat osamoceným „měnovým ostrovem“. Výročí dvaceti let od vstupu do Evropské unie tak lze vnímat i jako příležitost k hlubší reflexi, zda by se Česká republika neměla v otázce společné evropské měny posunout dále.
Záznam diskuze lze zhlédnout na YouTube kanálu Vysoké školy polytechnické Jihlava – https://www.youtube.com/watch?v=iaKu9NamhqQ.
- tisk@kr-vysocina.cz
Zdroj: kr-vysocina.cz