Eroze půdy je velký problém. Škody jsou někdy vidět až z ptačí perspektivy

Erozní událost v Draženově na Domažlicku poškodila 48 hektarů orné půdy.

Eroze půdy je závažný problém, který ohrožuje nejen úrodnost našich polí, ale často způsobuje i škody na okolních nemovitostech. Ornice z polí ve formě bahna zanáší koryta vodních toků, rybníky, přehrady, suché poldry (nádrže bez vody sloužící k protipovodňové ochraně), intravilány obcí, sklepy, zahrady, návsi, silnice nebo dokonce dálnici D1 (viz také záznam v Monitoringu eroze). Rozsah poškození půdy lze někdy vidět jen z ptačí perspektivy.

Příklady erozních událostí z roku 2024

Zásadní roli v ochraně půdy před erozí hraje prevence – správné hospodaření. Pojďme rozebrat několik erozních událostí z letošního roku, kterým šlo předejít.

Pravidlo 30 ha. Funguje? Dodržuje ho někdo?

V roce 2021 bylo zavedeno pravidlo maximální souvislé plochy jedné plodiny, která může tvořit blok o nejvýše 30 hektarech.

„Naším záměrem je zlepšit stav zemědělské půdy, a tím i životního prostředí. Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu…“ řekl k tomu již v roce 2018 tehdejší ministr zemědělství Miroslav Toman.

Přečtěte si také |

Zuzana Benešová: Projekt Živá půda na pár kliknutí poradí, jak chránit půdu

Jedním z příkladů závažné eroze jsou opakované erozní události v obci Draženov na Domažlicku, ke kterým došlo v letech 2008, 2013, 2017, 2021, 2023 a 2024. Tyto události byly zaznamenány, pravděpodobně však došlo k mnoha dalším. Při poslední erozi došlo k poškození 48 hektarů orné půdy. Erozní rýhy, které se zde vytvořily, dosahují délky přes půl kilometru. Na poli se nedostatečně střídají plodiny a eroze se v této oblasti opakuje zejména při pěstování kukuřice nebo řepky. Obě plodiny se zde pěstují často po sobě.

Letos jsou dva půdní bloky oseté kukuřicí (30 a 23 ha) oddělené 3,5 m širokým pásem úhoru, který ale neměl šanci erozi zabránit. Na obou polích hospodaří různé subjekty, které ale sídlí na stejné adrese a ve vedení mají stejné osoby. Skutečnost, že se oba zemědělci rozhodli pěstovat kukuřici ve stejný čas nejspíš není náhodná. Z pohledu legislativy je všechno v pořádku, protože žádné pole nemá větší výměru než 30 ha a jedná se o dva různé zemědělce.

Obcházení pravidla maximální souvislé plochy jedné plodiny je velmi časté, jak se můžete sami přesvědčit letmým nahlédnutím do Monitoringu eroze. Zemědělci osejí velké pole, ale formálně si ho rozdělí na menší díly, aby se každý díl vešel do stanoveného limitu. Nemusí vytvořit ani část pole s jinou kulturou (travnatý pás, úhor). Stačí pár řádku kukuřice uprostřed pole v evidenci ve Veřejném registru půdy (LPIS) přepsat na jiný subjekt a v terénu k prvnímu a poslednímu řádku zatlouct kůl. Kdyby přišla kontrola, ukáže zemědělec uprostřed pár svých řádků a kontrola shledá, že je všechno v pořádku, protože má pole např. 0,5 hektarové (pár řádků uprostřed), zatímco „soused” po obou stranách 2 x 30 ha. Pravidlo je splněno i přesto, že reálně je oseto kukuřicí jedno velké pole o výměře 60,5 ha.

Když jde o erozi, na velikosti nezáleží

Další příklad pochází z pole o výměře 8,5 hektaru. To je méně, než je stanovená maximální velikost pole na erozně ohroženém pozemku. Brambory jsou pěstovány pouze na 5 hektarech. Na zbylé výměře se nacházel jarní ječmen a kukuřice na siláž.

Přečtěte si také |

Případů eroze půdy je letos už více než za celý loňský rok

Brambory byly vysázeny správně po vrstevnici. Vodu nezadržely ani připravené hrůbky, které mohly odtok vody zpomalit a poskytnout více času na vsakování. Když voda nemá možnost se rychle vsáknout do půdy, začne odtékat po povrchu. Pokud s sebou bere i ornici, znamená to, že půda není v dobrém stavu. Nemá odolné, stabilní půdní hrudky (agregáty), které by ji držely pohromadě, a dochází k vodní erozi. Ornice se tak z pole odplavuje a s každým dalším deštěm se situace zhoršuje. Přitom právě tato horní vrstva půdy je schopná zadržet velké množství vody, což je klíčové pro zdraví a úrodnost půdy.

Také toto pole je dlouhodobě sužováno erozí – prokazatelně se opakovala v letech 2007, 2010, 2019, 2020, 2022 a 2024. Eroze nastane vždy, když jsou na poli brambory, kukuřice nebo řepka. Nezabrání ji ani to, že je pole velmi malé, hluboko pod limitem maximální velikosti.

Brambory na mírně erozně ohrožené půdě. Nepomohla ani orientace řádků po vrstevnicích. Voda si našla cestu a hrůbky přerazila.

Vítejte na Vysočině, zemi erozi zaslíbené

Na Vysočině bývá každoročně nejvíce erozních událostí. Společným jmenovatelem kromě pěstování kukuřice a brambor ve svahu, je holá půdy po sklizni. Někteří zemědělci si nechtějí přiznat, že určité pozemky nejsou vhodné pro pěstování plodin na orné půdě bez protierozních opatření. Pokud nechtějí akceptovat nutnost těchto opatření, je lepší, aby tyto pozemky raději zatravnili.

Ukázkovou erozí je následující příklad, kdy zemědělec po sklizni žita „připravil půdu“ na setí ozimů, v tomto případě řepky. Jenže přišla tradiční letní bouřka, která rozdrobenou ornici i s vysetými semínky řepky spláchla z pole pryč.

Nejvíc erozních události dlouhodobě vzniká na Vysočině.

Eroze si nevybírá – zasáhla obec Mokrou i Suchou

Co se stane, když se kukuřice vyseje bez protierozních opatření na větší ploše do jemně zpracované půdy, která má většinou pár centimetrů pod povrchem utuženou vrstvu půdy? Mohli se o tom letos přesvědčit v obci Mokrá u Soběslavi. Byl to zážitek, který nechcete znovu zažít. Po přívalové srážce místo zasakování do půdy začala voda z pole rychle odtékat po povrchu. To způsobilo erozi jako z učebnice. Bahno se valilo přes silniční příkop, zaneslo odvodňovací příkop, zaplavilo silnice, zahrady i sklepy a nakonec si udělalo výlet až do vodní nádrže. I zde měl přitom zemědělec hned několik různých možností, jak pěstovat kukuřici bezpečně. Mementem mu měla být především erozní událost z předloňského roku, která vznikla na opačné straně silnice, kde jsou stejné podmínky.

O moc lépe nedopadla ani obec Suchá, která je pravidelně sužována opakovanými erozemi.

Přívalové srážky, které vyvolaly erozi, zasáhly obec Mokrá u Soběslavi na přelomu května a června 2024 opakovaně.

Eroze ve Mšeně: bahenní lázně místo koupaliště

Zahájení letní sezóny na koupališti ve městě Mšeno muselo být letos o týden odloženo. V pátek 31. 5. 2024, den před plánovaným otevřením, ornice z pole nad koupalištěm, kde místní zemědělec zasel kukuřici po spádnici na holé půdě, odtekla při přívalovém dešti rovnou do bazénu. Voda v bazénu byla znehodnocena a bazén musel být vypuštěn a spolu s celým areálem odbahněn.

Přečtěte si také |

Zuzana Benešová: Pole uprostřed lánu: jak se k němu dostat?

Odstraňování ornice způsobuje městu náklady navíc z veřejných zdrojů. Pole jim ale částečně patří, takže dobře nastavenou pachtovní smlouvou s protierozními opatřeními šlo erozi účinně předejít, místo vypouštění veřejných prostředků do kanálu. A to doslova.

Ornice z tohoto pole skončila na koupališti ve Mšeně jen pár dní před zahájením letní sezony.

Co s erozí a nepoučitelnými zemědělci?

Za poslední 4 měsíce se do Monitoringu eroze dostalo 475 erozních událostí, které vůbec nemusely nastat. Ročně přijdeme v důsledku eroze o 21 milionů tun ornice v hodnotě 4,2 miliardy korun. Ztrácíme tu nejúrodnější vrstvu půdy, která se tvoří stovky let. To, jak budou pole vypadat a jestli budou úrodná i za pár let, mohou ovlivnit nejen zemědělci, ale i vlastníci pozemků a občané, kteří půdu nevlastní.

Monitoring eroze provozuje Státní pozemkový úřad a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Portál eviduje pouze nahlášené erozní události, nereflektuje tak zcela reálný stav. Pokud erozní událost nikdo nenahlásí, úřad se o ní nedozví a do Monitoringu eroze se nikdy nedostane.

Přečtěte si také |

Výzkumný ústav: Z přívalových srážek krajina zadrží jen několik procent vody

Příklady erozí výše ukazují, že na velikosti nezáleží. Eroze může nastat na velkém poli stejně jako na malém. Zemědělci se nedělí na velké a malé, ale na dobře a špatně hospodařící.

Ukazuje se, že stávající pravidla a legislativa jsou neúčinné. Otázka je, co udělat s těmi zemědělci, kteří se nepoučí ani z opakovaných erozí. Zavést pravidlo „Dvakrát a dost!“? Tedy zákaz činnosti po 2 závažných prohřešcích?

Krotitelé eroze

Když si pozemky pravidelně sužovány opakovanými erozemi nedokáží poradit ani s běžnými dešťovými srážkami, svědčí to o tom, že půda není v dobré kondici. Pokud by byla půda v pořádku a měla dobrou strukturu, jeden vydatnější přívalový deštík by s ní nehnul. Tato pole změnu způsobu hospodaření nutně potřebují. Pomocí jednoduchých opatření lze výrazně zvýšit schopnost půdy vsakovat vodu a tím snížit riziko eroze již do jednoho roku po změně hospodaření.

Dokazují to zemědělci z Platformy pro regenerativní zemědělství a Spolku pro regenerativní zemědělství. Mnozí z nich měli v minulosti také problémy s erozí, začali to však aktivně měnit. Shodují se, že jakmile přestali s orbou a hlubokým kypřením, půda už v prvním roce začala vsakovat vodu mnohem rychleji. Někteří z nich byli velmi překvapení, když po první silnější srážce zůstala půda na svém místě také na erozně ohroženém poli s kukuřicí. Další zase s překvapením poznamenávají, že po poli lze pěšky projít i po srážce bez toho, aby se jim lepila půda na boty.

Přímé setí plodiny do porostu meziplodiny na poli. Na poli není nikdy holá půda. Eroze nemá šanci.

V boji proti erozi nejvíc pomáhá bezorební setí a pěstování meziplodin mezi hlavními plodinami. Meziplodiny hrají klíčovou roli v ochraně půdy tím, že ji rychle pokrývají, čímž zabraňují přímému dopadu srážkové vody na holou půdu, která je náchylná k erozi. Voda dopadá na vegetaci, která ji efektivně transportuje do půdy a tím minimalizuje riziko povrchového odtoku.

Kořeny meziplodin navíc poskytují potravu půdním živočichům, kteří nejen pomáhají rostlinám přijímat živiny, ale také produkují lepkavé látky fungující jako „lepidlo“ a spojující jednotlivé částice půdy dohromady. Tím vzniká stabilní a odolná půdní struktura, která je odolnější vůči erozi. To je zvlášť důležité během podzimních dešťů, kdy konvenční zemědělci často kypří půdu a nechávají ji holou, čímž ji vystavují erozi.

Přečtěte si také |

Martin Smetana: Jak sadit stromy na pole?

Výsev meziplodinové směsi nepředstavuje dodatečnou práci ani vyšší náklady. Místo tradiční orby nebo kypření se zavádí efektivnější protierozní opatření – setí meziplodin. Zemědělci mohou navíc čerpat dotace na osiva meziplodin, což pomáhá pokrýt náklady.

Je však důležité provádět všechny pracovní operace za vhodných půdních vlhkostních podmínek, aby se předešlo zhutnění půdy, deformaci pór v půdních agregátech a snížení schopnosti půdy vsakovat a zadržovat vodu. Toto opatření je klíčové pro efektivní ochranu proti erozi.

Pole francouzského zemědělce připravené na setí kukuřice. Květen 2024. V předešlém létě po sklizni obilí vysel meziplodinovou směs (ředkev s bobem), do které pomocí přímého setí vyseje kukuřici. I po vysetí kukuřice zůstanou na poli zbytky rostlin, které budou půdu chránit před erozí.

Čeští zemědělci mají k dispozici:

1. ● vyspělé technologie, které umí předpovídat rizika vzniku eroze. Tyto informace mají k dispozici ve
2. Veřejném registru půdy
3. (LPIS), s kterým běžně pracují, když žádají o dotace.

1. ● výsledky zemědělského výzkumu, které nabízí širokou paletu prověřených
2. protierozních opatření

1. ●
2. moderní techniku
3. , která umožňuje bezorební pěstování plodin

1. ● inspirativní články a možnost poradenství v přechodu na regenerativní zemědělství na
2. www.regezem.cz

Vlastníci půdy mají k dispozici:

1. ●
2. návod, jak na dálku zjistit, jestli se eroze týká i jejich pole

1. ● vzor pachtovní smlouvy na
2. www.pachtovnismlouva.cz
3. , která jejich půdu před erozí ochrání

1. ●
2. poradnu Živé půdy
3. , kam se mohou obrátit, pokud potřebují pomoc s nastavením péče o svou půdu

Vlastníci i občané bez půdy mají k dispozici:

1. ●
2. nástroj pro hlášení erozí
3. , pokud se s ní setkají

reklama