26. Květen 2024
Rodí se plán na záchranu Evropy: jednotný obchodní zákoník, který by jí konečně umožnil využít její velikost. Komu by tato nová a odvážná myšlenka nejvíc pomohla? Ve zkratce řečeno: všem.
Jednotný evropský trh je bezesporu jedním z největších a nejmocnějších nástrojů Evropské unie na globálním ekonomickém dějišti. Ve světové konkurenci ale přestává stačit, a dokonce v některých ohledech začíná evropské ekonomiky brzdit.
Evropě se někdy říká „ekonomický obr, politický trpaslík“. Není těžké odhadnout, proč tomu tak je: ekonomická síla spojené Evropy je ohromná, její politický vliv (či spíše schopnost ho efektivně využít) však za obchodní sílou spojeného kontinentu bolestivě zaostává.
A nejde jen o řešení „prostých“ politických problémů a záležitostí, ale o zásadní brzdu pro obchodní rozvoj a konkurenceschopnost. Námitka, že obchod a politický vliv jsou dvě oddělené věci a mělo by to tak zůstat, je totiž v současném světě zcela lichá.
Naopak: bavíme se tu o systému spojených nádob, kde jedna hladina vyvažuje druhou. Pokud Evropa nevyužívá svůj ekonomický potenciál naplno, klesá tak i její politický vliv. Dostává se do cyklu, kterého si už všímá nejen mnoho lidí, ale i samotných institucí.
Nový svět, nové výzvy
V úvahách o problémech evropského jednotného trhu se pochopitelně dostáváme k aktérům, jako jsou energetická infrastruktura, telekomunikace a obrana. Není žádným tajemstvím, že roztříštěnost a nedostatek plynulosti v jednotném trhu v této oblasti Evropě škodí.
A to nejen z pohledu obchodní konkurenceschopnosti, ale i vlastní bezpečnosti. Do Evropy vstupují konkurenti z velkých jednotných trhů, tedy USA a Číny, a my nejsme schopni jejich tlak tak dobře ustát. Týká se to přitom nejen velkých průmyslů, ale například i malých a středních podniků.
„Důchodci“ evropské integrace
Většina evropských struktur a forem integrace má svůj počátek v 80. a 90. letech. Jsou tedy logicky poplatné své době, která se ve vrcholných devadesátkách nesla v duchu politické filozofie Francise Fukuyamy a jeho Konce dějin.
Jádro této ideje spočívalo v tom, že s pádem Sovětského svazu a celého východního socialistického bloku padly společně poslední zábrany k opravdovému rozmachu jednotného globálního a evropského trhu. S pádem komunismu tak podle Fukuyamy a jeho příznivců zmizel i „poslední vyzyvatel liberální demokracie a kapitalismu“ a svět by tak už neměl čekat žádný další velký boj hodnot a štěpení podle odlišných ideologií.
Jak ovšem dnes víme, žádný tento „konec dějin“, tedy konec konfliktu, nenastal. Žijeme ve světě nových a staronových geopolitických hrozeb, které už dokonce nejsou někde daleko a my nejsme jen pouhými vzdálenými diváky. Evropské struktury a formy ekonomické integrace ale na této představě byly založeny a stále na ní fungují. Trpí tím nejen klíčové složky průmyslu, ale také malé a střední podniky a startupy.
Podnikání na jiném než lokálním trhu se pro malé a střední firmy neobejde bez znalosti místních obchodních zákonů. To ale velmi limituje jejich možnosti expanze mimo domovskou zemi; ne každá společnost a firma, která by z působení v dalším členském státě profitovala, má nutně prostředky například na stálé právní obchodní poradenství. Nemluvě o tom, zda by to vůbec vzhledem ke zastaralým pravidlům (viz box vlevo) nějaký problém vyřešilo.
S návrhem řešení přichází bývalý italský premiér Enrico Letta: zavedení jednotného obchodního kodexu na úrovni celé Evropské unie, ke kterému by se mohly společnosti dobrovolně přihlásit. Tento společný „obchodní zákoník bez hranic“ (oproti jednotlivým obchodním zákoníkům 27 členských států) by umožňoval firmám snadné podnikání napříč celou Evropou.
Šlo by o jednotnou a předvídatelnou sadu pravidel pro ty, kteří by se zavázali je dodržovat. Odpadla by jim tak potřeba v případě podnikání ve vícero unijních státech řídit se pokaždé jinými pravidly. Nejvíc profitovat by z takového systému mohly malé a střední firmy. Právě ony tvoří zdravé jádro evropské ekonomiky. Mezi hlavní výhody by patřilo například snazší škálování pro potřebu přilákání investorů, odpadly by například právní kotrmelce ohledně licencování práv. Většina takových firem by se pak mohla stát hnací sílou inovace a růstu v celé Evropě, protože celoevropský trh by už nebyl jen nepřehlednou legislativní džunglí.
28. režim pro malé a střední podniky
Velkým hráčům na poli průmyslu pak samozřejmě pomůže větší správa veřejných výdajů skrz společné nákupy, harmonizované dotace a společné dluhy pro veřejné statky. A hlubší a jednodušší integrace společných pravidel je také možným řešením problému malé konkurenceschopnosti evropského trhu.
Jste pro zavedení Jednotného obchodního zákoníku?
Evropští vůdci ovšem potřebují k zastavení cyklu propadající se politické síly i nevyužitého obchodního potenciálu odvahu. Odvahu postavit se k problému čelem. Potřebná transformace a dokončení myšlenky společného obchodního zákoníku zkrátka vyžaduje odhodlání tak ambiciózní nápad dotáhnout do konce.
Zdá se však, že Evropě někdy už opravdu velké geopolitické a globálně obchodní ambice chybí. Ne vše se daří tak, jak si Evropa usmyslela. Skoro jako bychom začínali být opatrně skromní, abychom se vyhnuli zklamání. Jako bychom se už báli snít ve velkém. Právě 28. režim by však všechny naše ne až tak vydařené ambice mohly znovu nastartovat.
Pokud máme opravdu obří obchodní potenciál, ale nedaří se nám ho využít, musíme si zkrátit cesty k sobě navzájem. V sázce je hodně: od možnosti dosažení strategických cílů, jako je nastartování obranného průmyslu, digitální transformace nebo zelené ekonomiky, až po „prostý“ obchod a budoucnost menších a středních firem.
Zaujali jsme vás? Pokračujte…
Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu
Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.
MEDICÍNA A BYZNYSJak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.
BYZNYS JE HRA„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.
Zdroj: finmag.penize.cz