Ceny za energie půjdou nahoru. Lze jen doufat, že ne dramaticky

Už příští rok dojde k prvnímu „vypínání uhlí“. Po roce 2033 už se uhlí v elektrárnách nemá pálit vůbec. Některé energetické společnosti ale tvrdí, že tak dlouho čekat nebudou, že výroba elektřiny z uhlí se přestává vyplácet. Čím uhlí nahradíme a kolik nás to bude stát?

Česká vláda schválila ukončit využívání uhlí v energetice k roku 2033. Pak už se bude využívat pouze pro neenergetické účely. Znamená to postupné vypínání uhelných elektráren. Ty ale zatím vyrábějí skoro polovinu veškeré naší elektřiny.

Ve skutečnosti ale konec výroby elektřiny z uhlí může přijít daleko rychleji. Dva největší výrobci elektřiny z uhlí – skupiny ČEZ a SEV.EN – prohlásili, že kvůli zdražování emisních povolenek se jim výroba přestává vyplácet. Své uhelné elektrárny prý začnou zavírat daleko dřív. Skupina SE.VEN plánuje odstavit své dvě elektrárny Počerady a Chvaletice, kde se vyrábí přibližně 15 procent v Česku spotřebované elektřiny, už na konci topné sezóny 2025.

Pokud s výrobou elektřiny z uhlí skončí jenom skupina SE.VEN, Česko to zabolí, ale celkem bezpečně to ustojí. Kdyby ale předčasně „vypnul“ i ČEZ a přidaly se další energetické firmy, máme průšvih. Spotřebu Česko není připravené snížit, naopak – český i evropský průmysl, které jsou tím největším spotřebovatelem, se zvolna probouzejí. Takže spotřeba poroste. Jestli se zastaví uhelné elektrárny, výroba elektřiny se bude muset nahradit jiným zdrojem.

V tuto chvíli je první – a jedinou! – rychlou volbou plyn. Vlastních plynových elektráren ale dost nemáme a jejich výstavba je v nedohlednu. Takže budeme odkázáni na dovoz. Navýšení dovozu i spotřeby plynu na výrobu elektřiny se pak logicky odrazí na vzrůstající ceně plynu. Ruku v ruce s tím zdraží i elektřina, tudíž vyhlídky, a to už na nadcházející rok, jsou jednoznačné. Ceny za energie půjdou nahoru a lze jen doufat, že nijak dramaticky.

Zamíchat kartami, respektive cenami energií, by v příštím roce mohla i politika, a to například zavedením emisních povolenek z plynu, benzínu, nafty nebo za spalování uhlí doma. Dále pak válečné konflikty na Blízkém východě a především Ukrajině. A nejde jen o plyn z Ruska, v blízkosti geopoliticky horkých oblastí se nacházejí trasy, kudy mají plout lodě se zkapalněným plynem. Vyjádření politiků jsou navíc čím dál odvážnější, takže vůbec není vyloučeno, že rusko-ukrajinská válka bude ještě eskalovat.

Česko nemá kromě plynu moc možností, jak v krátkodobém horizontu uhlí nahradit. Jistě by se dalo postavit víc solárních nebo větrných elektráren, ale to by muselo hodně svítit slunce, respektive foukat vítr. To jsou ovšem faktory, které nelze ovlivnit, a v Česku pro provoz těchto typů elektráren nepanují úplně optimální podmínky. Dočasným řešením je dovoz elektřiny, to ale zas vyžaduje dobře připravenou distribuční síť. A tu teď nemáme. Také proto se do elektrické distribuční sítě plánují obrovské investice, které ve výsledku elektřinu opět prodraží.

Elektřina se dá určitě vyrábět i z kapalných plynů, jako je vodík, ale to je nesmírně drahé. Smysluplným východiskem je výstavba jaderné elektrárny, jenže tady se opět ocitáme na mrtvém bodě. Velké bloky se stavějí desítky let a malý modulární reaktor nemáme ani otestovaný, natož postavený. Když nebude uhlí, v dalších minimálně pěti letech se musíme spolehnout na dovoz – a spolehněme se také, že s ním přijde růst ceny. Do budoucna se snad podaří postavit jaderné nebo vodní zdroje, které jsou dobře regulovatelné a zajistí nám větší soběstačnost.