28. Květen 2024
Praha 27. května 2024 (PROTEXT) – Blaško: Doba pro jednání o míru na Ukrajině se blíží mílovými kroky
Bylo by od věci, kdyby se do tohoto procesu zapojily světové mocnosti a snažily se dohodnout na zastavení palby. Že vojska zůstanou tam, kde jsou – a že nastává doba pro diplomatická vyjednávání. Jsou tady velcí hráči jako Čína, Indie, Brazílie a další, které by měla Evropská unie respektovat. A ne sázet na to, že to vyřeší Spojené státy, nabádá lídr kandidátky Aliance za nezávislost České republiky – proti přijetí eura, bývalý europoslanec za SPD a generál v záloze Hynek Blaško.
Vaše jméno není mezi europoslanci nové, byl jste zvolen v roce 2019 za SPD. O tři roky později jste však z této strany vystoupil a získal statut nezařazeného člena EP. Letos kandidujete znovu, tentokrát v barvách Aliance za nezávislost České republiky – proti přijetí eura, která sestává z osmi subjektů. Čím vás postoje a program, ať už těch dílčích členů jako je Bezpečná ulice nebo aliance jako celku, oslovily? Co vás vedlo k tomu, že kandidujete právě za toto uskupení?
Když jsem vystoupil z SPD, tak jsem si říkal, že bych rád našel alternativu ke svému působení v Evropském parlamentu. Hledal jsme odpovídající subjekt, a ten se mi nakonec přihlásil sám. Je to ta Aliance za nezávislost České republiky. Reprezentuje voliče, kteří nesouhlasí s centralizací EU a vším, co s tím souvisí, jako je měna, migrace, Geen Deal a další. SPD mě hrozně zklamala, takže jsem zvolil tuto alianci. A oni mě vybrali za lídra kandidátky.
Znamená to, že ani to vystoupení z SPD, za niž jste byl europoslancem a která vás zklamala, vám nevzalo chuť dále pracovat v Evropském parlamentu?
Absolutně ne. Já nejsem člověk, který by házel flintu do žita. A pokud se nabídla tato alternativa, ta Aliance za nezávislost České republiky, tak jsem si řekl: Dobře, půjdeme do toho. Myslím si, že máme slušně našlápnuto, a uvidíme, jak se voliči rozhodnou.
Vystoupením z SPD, která je součástí politické skupiny Identita a demokracie, jste se stal v europarlamentu nezařazeným poslancem. Co znamenala tato změna z hlediska vaší práce?
Odešel jsem v září 2022, to hned neznamenalo, že jsem se stal nezařazeným poslancem. Byl jsem nadále v té frakci Identita a demokracie (ID), ze které mě vyloučili až poté, co SPD vadilo, že jsem se stal sympatizantem jiné strany. Ve frakcích je zcela běžné, že jsou v nich politici z různých stran, ale pro SPD to byl problém. No a tak si mě zavolali do vedení frakce a sdělili mi, že tam dál působit nemůžu. Tak jsem odešel. Co se týká hlasování, tak jsem vždy hlasoval v souladu s tou frakcí ID. Bohužel problém je v tom, že když začínal Evropský parlament, jehož jsem se stal členem, tak předseda EP David Sassoli řekl ve své inaugurační řeči, že je potřeba vykopat sanitární příkopy mezi ID a zbytkem parlamentu. Tudíž nás nikoho k ničemu nepustili. ID mělo spoustu perfektních návrhů, ale už když se ten návrh objevil a mělo se o něm hlasovat, tak já už jsem si říkal, že tak 460 až 430 bude proti, takže jako bychom tam nebyli. Pozměňovací návrhy se vždycky shodily ze stolu.
Do jaké politické skupiny byste v případě postupu do Evropského parlamentu vstoupil?
Já si myslím, že klidně do té ID. Já bych se tam klidně vrátil, protože si myslím, že tato frakce dělá v parlamentu opravdu velmi kvalitní práci, i když na ni není brán zřetel.
Takže byste opravdu nevyloučil návrat do ID?
Ne, proč? Tehdejší problém byl vyvolán něčím jiným. Frakce se ke mně nechovala nikdy špatně, a nemám důvod, proč bych jim to měl za zlé. Zatlačili na ně, tak to udělali.
Ví se, že jste zastáncem ochrany přírody v praktickém smyslu, pokud jde o lesy, rybolov, půdu a tak dál. Jaká by byla nejvhodnější pracovní platforma, kde byste své názory prosazoval? Mohl by to být Výbor pro životní prostředí?
To všechno jsou záležitosti, které vyžadují jistou vyšší sumu znalostí. A k tomu je potřeba mít nějaké nějaké zázemí. Já jsem spolupracoval se spoustou lidí, ale v tom bych se já neviděl. Pokud budu hlasovat nebo přijdou některé věci, které se týkají ochrany přírody a dalších témat, budu vždycky pro to, aby ty návrhy prošly. Problém je ten Green Deal a ta šílenost boje proti CO2. Není to založeno na žádných vědeckých podkladech. Je to politická fikce – že Evropa bude v tomto smyslu neutrální. Musíme přece brát v potaz, že jsou tady velké země jako Čína, Indie a Pákistán a další. S těmi je nezbytné jednat, aby se zapojily. Ne, že se budou zakazovat plastový lžičky, spalovací motory a vymýšlet náhrady. Na nová auta většina lidí mít nebude.
Je potřeba, aby Evropská unie slezla z hrušky dolů a začala se zabývat ostatními znečišťovateli ve světě. Aby se přijala jednotný postup. Jinak to nejde. Jestli někdo tvrdí, že budeme neutrální, tak je to debil. Když se podíváte na zprávy o počasí, jak ten vzduch putuje, že vrstev v atmosféře je několik, tak my budeme budovat v Evropské unii vysokou modrou zeď? Aby k nám žádající čoud nepronikl? To je přeci absolutní nesmysl. Ale ochranu přírody budu svým hlasováním vždy podporovat.
Evropská unii přijala upravený migrační balíček, která má platit od roku 2026. Jak tento pakt hodnotíte?
Je to mantra v duchu „máme aspoň něco“, jenže to je naprostý nesmysl. Měli bychom být méně atraktivní pro migranty tím, že dostávají různé výhody. Už jen takto by se ta migrační vlna snížila. Unie tvrdí, že zahájila rozhovory s Libyí a dalšími státy tak, aby se už na jejich území tím někdo začal zabývat. Já se domnívám, že v tomto smyslu, i ze strany těch za mořem, je to čistý kalkul a čistě výdělečná činnost. A že to nebude mít žádný efekt. Mohli bychom se podívat třeba na Austrálii a jinam, kde to řeší. Pokud nepřestaneme být pro ty příchozí ekonomicky atraktivní, tak migraci nezabráníme. A o tom není v migračním paktu ani slovo. Je to plácání do vody.
Myslím, že už jsme v takovém stadiu, že nejsme schopni s těmi migranty nic dělat. A začíná to zasahovat i komunální úroveň. Agentura Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, která poskytuje podporu členským státům EU a zemím přidruženým k Schengenu při správě vnějších hranic EU a při boji proti přeshraniční trestné činnosti, pozn. red.) by měla mít daleko větší pravomoci. Pokud někde na moři zjistí loď s běženci, měli by ji vzít do vleku a dovézt ke břehům, odkud přijela. Aby je tam vylodili. Místo toho je doprovodí až sem, to je problém. A těm, kteří tyto lidi takzvaně zachraňují, těm pašerákům, bychom měli sebrat lodě a vzít licence. Je to hnusný, odporný byznys se zoufalstvím.
Mělo by smysl do migračního balíčku ještě znovu sáhnout, anebo by to chtělo spíše novou, samostatnou iniciativu?
Podle mne bylo potřeba do toho paktu výrazně sáhnout a celý ho přetvořit. Tak, jak je dneska, tak nic neřeší. To je jenom, jak už jsem říkal, ta mantra, že aspoň máme něco, ale žádné řešení to v podstatě nenabízí.
Nedávno se v jedné diskusi živě debatovalo o tom, jaké mají být podmínky pro zahájení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Jak na to díváte vy, očima bývalého vojáka?
Myslím, že ta doba nastává. Blíží se mílovými kroky, a bylo by skutečně od věci, kdyby se do toho zapojily světové mocnosti a snažily se dohodnout na zastavení palby. Že vojska zůstanou tam, kde jsou, bez jakéhokoli kontaktu – a že nastává doba pro diplomatická vyjednávání. Musíme si uvědomit, že jsou tady velcí hráči jako Čína, Indie, Brazílie a další, které by měla Evropská unie respektovat. A ne, že to vyřeší Spojené státy. Těch řešení, jak to udělat, je hodně. Příkladem může být Rakousko, kdy po osvobození od fašismu měli půlku Sověti a půlku západní státy. A nakonec se dohodli na neutralitě, která trvá dodnes. Je potřeba o tom začít mluvit. Zatím převládá naivní názor, že Ukrajinci zvítězí a o ničem se jednat nebude muset. Trpí tím celá Ukrajina a v podstatě i celá Evropa.
Už v samotném názvu Aliance se vymezujte proti přijetí eura. Proč?
Jsou tu snahy odebrat členským státům právo veta. A jestli se de facto zbavíme koruny, je s českou státnosti absolutní amen. Euro je svým způsobem politický projekt a vidíte reálně, jak to s ním vypadá. Pokud se koruny zbavíme, tak Česká národní banka přestane rozhodovat. Bankéři ve Frankfurtu nad Mohanem, kde sídlí Evropská centrální banka, nebudou respektovat zájmy takových státečků jako jsme my, a navíc poneseme riziko za státy zadluženého jihu, kterým euro nesvědčí a stahují s sebou ostatní. Vezměte si příklad Řecka a dalších.
Takže pomyslný průšvih vidíte nejen ekonomicky, ale zároveň i symbolicky, z pohledu české svrchovanosti…
Přesně tak.
Kontakt:
Igor Záruba
manažer projektu
zaruigor@gmail.com
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
„Články označené PROTEXT přebíráme ze stejnojmenné služby agentury ČTK, nejsou součástí redakčního obsahu webu Peníze.cz. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a nese odpovědnost za její obsah. ČTK v podmínkách služby uvádí, že nezveřejní informace, které by byly v rozporu se zákonem nebo by mohly být způsobilé porušit práva třetích osob na ochranu osobnosti, případně jiná zákonem chráněná práva třetích osob.“
Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu
Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.
MEDICÍNA A BYZNYSJak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.
BYZNYS JE HRA„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.
Zdroj: finmag.penize.cz