Aljašské řeky se kvůli klimatickým změnám barví na oranžovo

V důsledku tání věčně zmrzlé půdy jsou minerály vystavené působení kyslíku v procesu známém jako zvětrávání. Tento proces zvyšuje kyselost vody a rozpouští kovy, jako je zinek, měď, kadmium a železo.

Desítky řek a potoků na Aljašce mění barvu na rezavě oranžovou. Podle nové studie jde patrně o následky tání permafrostu, které ohrožuje místní přírodu a živočichy, napsal zpravodajský server The Guardian.

Arktida je nejrychleji se oteplující oblastí na světě, a protože zmrzlá půda pod povrchem taje, minerály, které v ní byly dříve vázány, nyní pronikají do vodních toků.

„Je to nepředvídatelný dopad klimatických změn, který pozorujeme v jedněch z nejčistších řek v naší zemi,“ řekl Brett Poulin, autor studie a docent environmentální toxikologie na Kalifornské univerzitě.

V důsledku tání věčně zmrzlé půdy jsou minerály vystavené působení kyslíku v procesu známém jako zvětrávání. Tento proces zvyšuje kyselost vody a rozpouští kovy, jako je zinek, měď, kadmium a železo – nejvýraznější kov, který dodává řekám rezavou barvu viditelnou i na satelitních snímcích. To vše může v Arktidě zhoršit kvalitu pitné vody a ohrozit rybolov, uvedla studie.

„Když se smísí s jinou řekou, může to ve skutečnosti způsobit, že kovy budou mít ještě silnější (dopad) na zdraví vodních organismů,“ řekl Poulin.

Poprvé byl tento jev zaznamenán v roce 2018, kdy si vědci všimli mléčně oranžového vzhledu řek v pohoří Brooks Range na severu Aljašky, což bylo v ostrém kontrastu s křišťálově čistými vodami z předchozího roku. Během roku v přítoku řeky Akillik v národním parku Kobuk Valley úplné vymizely dva místní druhy ryb: siven malma a vranka slizká.

„Naše údaje naznačují, že když řeka zoranžověla, zaznamenali jsme výrazný úbytek počtu bezobratlých živočichů a biofilmu na dně toku, což je v podstatě základ potravního řetězce,“ řekl Poulin. Rezavění by tak mohlo měnit to, která místa budou nebo nebudou vhodná pro život ryb, dodal.

Rezavění je sezonní jev, který nastává v létě obvykle v červenci a srpnu, kdy půda rozmrzá nejhlouběji. Vědci ze Správy národních parků, americké geologické služby USGS a Kalifornské univerzity nyní chtějí lépe porozumět dlouhodobým důsledkům měnícího se chemického složení vody v místech se souvislým permafrostem, kam patří arktické oblasti, jako je Aljaška, Kanada, Rusko a části Skandinávie.

Přečtěte si také |

Kvůli ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život

„Je to oblast, která se otepluje nejméně dvakrát až třikrát rychleji než zbytek planety,“ řekl Scott Zolkos, arktický vědec z Woodwellova centra pro výzkum klimatu, který se na studii nepodílel. „Takže můžeme očekávat, že tyto typy vlivů budou pokračovat.“

reklama