AI knihy

AI knihy: Jak vnímali autoři budoucnost umělé inteligence?

13.09.2024

„Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj.“ Takto se o své životní vášni vyjádřil dramatik, prozaik a básník Oscar Wilde. A jistě mu dáte za pravdu. Odpoledne s dobrou knihou je skvělý způsob, jak se společně s hrdiny na stránkách vydat do nekonečného světa fantazie, něco nového zažít a poznat. Pokud jste stejně jako já fanoušky nejen čtení, ale také AI, třeba vás potěší tipy na knihy, které toto téma někdy až mrazivě vizionářsky zpracovávají.

1. Pro romAIntické duše: Umina verze

Co vše může odstartovat tak obyčejná aktivita, jako je vynesení odpadků se zapomenutými klíči doma? Své o tom může vyprávět Ef, hlavní hrdina knihy Umina verze od Emila Hakla. Úplnou náhodou se totiž setkává s Umou, do které se hluboce zamiluje. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby ovšem Uma nebyla humanoid, tedy robot s lidskou tváří. Ani to jim ale nebrání vést konverzace, intimně se sbližovat a zaplétat se do provazů lásky ve stručném, ale jazykově bohatém románu.

Pokud vás zajímá, zda se Umě podaří odpoutat od svých výrobců a dosáhnout nezávislosti, není nic snazšího, než si knihu pořídit. Seženete ji v papírové i elektronické podobě, takže si ji můžete vzít v tabletu nebo čtečce k vodě třeba ještě dnes.

2. Nestárnoucí klasika R.U.R.

Národní poklad Karel Čapek proslul svými díly u nás i v zahraničí. Jeho víra v pokrok a lidské schopnosti a současně strach z nich jsou motivem mnoha jeho knih. Asi si ze školy ještě pamatujete, že slovo „robot“ vnesl do mezinárodního slovníku právě Karlův bratr Josef. Objevilo se v jednom z ikonických českých dramat R.U.R. (Rossumovi univerzální roboti). Lidstvo se v knize díky výrobě robotů, kteří jsou vytvořeni k práci a sloužení lidem, dostává do technologického zlatého věku. Avšak roboti, původně bez emocí, získávají vědomí a začínají se bouřit proti svým lidským tvůrcům, což vede k postupnému vyhynutí lidské rasy.

Příběh končí tím, že roboti zůstávají na Zemi jako noví obyvatelé, zatímco lidstvo zaniká. Omlouvám se za spoiler, ale věřím, že obsah knihy zná asi každý. Ovšem díky Čapkovu krásnému slohu a nadčasovým myšlenkám kniha dokáže překvapit a nadchnout i při opakovaném čtení.

3. Já, robot a zákony robotiky

Seznam knih o AI by se neobešel bez klíčového díla Isaaca Asimova, průkopnického spisovatele „zlatého věku sci-fi“, na jehož kontě je přes 500 knih. Ve svém nejpopulárnějším díle Já, robot definoval tři hierarchicky provázané zákony robotiky:

1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.

2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.

3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Kniha „Já, robot“ předkládá prostřednictvím devíti povídek různé scénáře, kde se tyto zákony testují, a otevírá nečekaná etická dilemata, z nichž plynou nečekané důsledky.

4. AI v roli autora

Knih o robotech a moderních technologiích jsem vám představila několik. Jak ale vypadá, když se „pera“ zhostí samo AI? Jedním z příkladů takového počinu je Poezie umělého světa, za kterou stojí Jiří Materna. Básně byly vygenerované počítačem pomocí umělých neuronových sítí. Taková síť je ve své podstatě jako malé dítě – musí se učit.

K natrénování této konkrétní sítě byly použity texty ze serveru pismak.cz. Zní to sice nepředstavitelně, ale básně jsou skvělé a moc doporučuji jejich přečtení – už jen kvůli způsobu jejich vzniku.

5. Neuromancer: KyberPunk´s Not Dead

Kniha Neuromancer od Williama Gibsona sleduje příběh Case, bývalého kybernetického kovboje, který je najat tajemným zaměstnavatelem, aby provedl nelegální hackerskou misi ve virtuálním světě. Při této misi se Case dostává do hlubin temného kyberprostoru, kde odhaluje nebezpečné spiknutí a umělou inteligenci s vlastními cíli známou jako Neuromancer.

Příběh se odehrává v dystopické budoucnosti, kde se technologie, lidé a umělé inteligence prolínají ve zcela nových a nebezpečných podobách. Ne nadarmo se tomuto dílu říká „Bible kyberpunku“.

6. Česká komiksová klasika: Vzpoura mozků

Pokud se vám z předchozího popisu zavařil mozek, mám tu i něco na odlehčení. Legendární „ábíčko“ asi nemusím nikomu představovat. V letech 1977 až 1979 v tomto časopise mladých techniků a přírodovědců vycházel komiks Vzpoura mozků od scenáristy Václava Šorela a kreslíře Františka Kobíka. Jeho tématem byl návrat mezihvězdné expedice zpět na Zemi, kde mezitím proběhla vzpoura robotů, jíž musí lidstvo čelit.

Nutno říct, že kultovní komiks má i po 50 letech čtenářům co nabídnout. Najdete ho třeba ve Zlaté knize komiksů, sehnat se však dá i jako audiokniha, čímž se ale podle mého názoru ochudíte o skvostnou výtvarnou stránku. V roce 2009 bylo toto dílo na webu Komiksárium vyhlášeno jako 9. nejlepší komiks všech dob.

7. Blade Runner: Ostrý jako břitva

V neposlední řadě musím zmínit i jeden z nejslavnějších sci-fi románů vůbec – Blade Runner od Philipa K. Dicka. V tomto románu, známém také pod názvem Sní androidi o elektrických ovečkách?, sledujeme příběh Ricka Deckarda, lovce androidů v post-apokalyptickém světě, který je pověřen jejich „vyřazováním“. Androidi, kteří jsou téměř nerozeznatelní od lidí, uprchli na Zemi a snaží se přežít, zatímco Deckard zápasí s otázkou, co dělá člověka skutečně lidským.

Kniha se zabývá morálními a existenčními dilematy v době, kdy se hranice mezi člověkem a strojem stírá.

8. Svět bez práce, anebo ne?

Na závěr seznamu přihodím ještě populárně naučnou knihu Svět bez práce. Britský ekonom, akademik a autor Daniel Susskind zkoumá, jak automatizace a pokročilé technologie, zejména umělá inteligence, postupně nahrazují lidskou práci, což má potenciál výrazně změnit ekonomiku a společnost.

Autor se zaměřuje na důsledky tohoto trendu, včetně rostoucí nerovnosti, změn v pojetí práce a možnosti zavedení základního nepodmíněného příjmu jako řešení. Susskind nabízí pohled na budoucnost, kde tradiční zaměstnání mizí.

***