Ústav: Protipovodňová opatření sníží škody, budou menší než před 20 lety

Za nejúčinnější opatření, která mohou zamezit velkým škodám, považuje Tomáš Hrdinka dostatečný retenční prostor v nádržích nebo mobilní protipovodňové hráze a ochranné valy kolem řek. Na fotografii protipovodňové cvičení v Holešovicích 2016.

Škody po deštích a povodních, které Česko zasáhnou v příštích dnech, budou nižší než před 20 lety, řekl ČTK za Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Tomáš Hrdinka. Podle něj se za posledních 20 let velmi investovalo do protipovodňových opatření a zlepšil se i varovný a hlásný systém. Za nejúčinnější opatření, která mohou zamezit velkým škodám, považuje dostatečný retenční prostor v nádržích nebo mobilní protipovodňové hráze a ochranné valy kolem řek. Podobně se vyjádřil i Státní pozemkový úřad (SPÚ), který v loňském roce dokončil 51 protipovodňových opatření.

„Škody u povodní 1997 a 2002 dosáhly desítek miliard korun, to letos neočekávám, systém by po 20 letech s povodněmi měl být dobře připraven,“ řekl Hrdinka. Podle Hrdinky se do protipovodňových opatření za posledních 25 let investovaly desítky miliard korun, což by mělo pomoct s ochranou majetku. „Stejně tak se zlepšil hlásný a varovný systém, spolu se sociálními médii lze promptně reagovat na kritické situace, a tedy i obecné ohrožení lidských životů by mělo být výrazně nižší než před 20 lety,“ sdělil.

Státní pozemkový úřad uvedl, že od svého vzniku v roce 2013 vybudoval v krajině více než 500 hektarů vodohospodářských opatření a téměř 340 hektarů protierozních opatření za více než 358 milionů korun. Podle úřadu jsou protipovodňová opatření v ČR navrhována podle různé míry protipovodňové ochrany, často v závislosti na potenciálu možných škod. „V místech nepředpokládaných lokálních bleskových povodní se může stát, že protipovodňová ochrana dostatečná být nemusí,“ doplnila mluvčí úřadu Petra Kazdová.

Protipovodňová opatření lze nicméně stavět jak ve volné krajině, tak i v zástavbách měst. „Z pohledu eliminace dopadů povodní z regionálních srážek jsou nejúčinnější vodní nádrže zadržující velké objemy odtékající vody. Velmi účinná mohou být při ochraně sídel před přívalovými povodněmi, také ochranné příkopy a další retardační prvky, které přitékající vodu ze svahů zachycují a bezpečně odvádějí mimo zastavěné území,“ uvedla Kazdová.

Podle Hrdinky pomáhají při povodních také opatření na zpomalení odtoku vody z krajiny, tedy například meze, průlehy, poldry či revitalizace říčních systémů. „Obecně platí, že větší fragmentace krajiny, tedy menší půdní celky, zpomalují odtok, a transformují tak povodeň ještě na povodí,“ upřesnil.

Hrdinka ale upozornil, že pokud přijde stoletá povodeň, žádné opatření nemůže odtékající množství vody zastavit či eliminovat. „Všechna opatření však zejména v první fázi vypadávání extrémních srážek výrazně přispívají k oddálení nástupu povodně jako takové, snížení kulminačního průtoku a rozložení povodně v čase, a tím i omezení její ničivé síly,“ řekl.

Meteorologové dnes rozšířili výstrahu na extrémní povodně na téměř celou zemi s výjimkou západu Čech. Nejvíc se mají řeky rozvodnit o víkendu. Vydatně pršet má minimálně do noci na pondělí, situaci od dnešního večera ještě zhorší v celé republice silný vítr.

reklama