13. Září 2024
Program zahájení 85. divadelní sezóny začíná v divadle 14. září už v 16 hodin, jak jsme informovali v jednom z předchozích článků. Tradičním vrcholem bude pak v 19 hodin první premiéra 85. sezóny na Velké scéně, první česká divadelní adaptace Steinbeckova románu Hrozny hněvu, který do jevištní podoby převedl hostující režisér Ondřej Štefaňák.
Věhlas dnes již kanonického díla nevznikal snadno a silně sociálně cítící Steinbeck se po jeho vydání ocitl na nejisté půdě zájmu a nadšení, ale také odmítnutí a dokonce místního zákazu díla. Jak dodává režisér inscenace Ondřej Štefaňák: „Název Hrozny hněvu je něco, co je samo o sobě provokativní, zároveň to není o hněvu nebo o negativní energii, ale spíš o frustraci, která zraje. Jak v postavách románu, tak ve společnosti obecně.“
Stálá aktuálnost románu autora oceněného Nobelovou cenou za literaturu, byla výchozím bodem úvah o tématu přizpůsobení se něčemu, co nás bezprostředně ovlivňuje a rovněž přesahuje. Autor dramatizace a režisér k tomu uvádí: „Baví mě romány, které pojmenovávají svět v širším měřítku, nezobrazují jenom jednoduchý výsek, ale mají přesah do univerzálnosti. I když je román poměrně dost svázaný s reáliemi doby, ve mně provokoval velmi expresivní obrazy spjaté s lidskou existencí napříč časem i prostorem.
Tématem románu je střet člověka s nějakou vyšší mocí, v tomto případě se zkorumpovanou společností a bezzuzdnýmii korporáty, které pohání vidina totálního zisku. Jednotlivec se ocitá v běhu dějin, který může jen stěží ovlivnit. Ať už je to klimatická krize, nadnárodní společnosti nebo politické změny, mohl to být i covid, války, najednou na bedra lidí dopadají obtížně uchopitelné věci; třeba válka v Gaze nebo na Ukrajině, kdy člověk cítí, že to není dobře, ale najednou je hrozně malý na to, aby svět udělal ideálním místem, i když se třeba velmi snaží. Mluvím o frustraci pramenící ze společenské nespravedlnosti.”
Samotné zpracování románu jej nepřevypravuje slovo od slova, ale nachází a spojuje témata, která se nás v očích tvůrců celospolečensky týkají, přičemž je jejich snaha soustředěna do lineární podoby vyprávění v kombinaci s dynamickým jevištním jazykem.
Sledujeme rodinu, která hledá nový domov. Mají svůj vlastní americký sen, představu, která je motivuje, pohání, že tam “někde” bude líp. Tyto představy naráží na realitu. Každý člen rodiny se tak vyrovnává s peripetiemi, které jsou zásadně existenční a závisí na nich jejich přežití i jejich vlastní lidská integrita.
Ondřej Štefaňák k tomu dále uvádí: „Podle mě je hlavní poslání románu humanistické. A to je také podle mě hlavní téma naší inscenace. Lidskost. Román Hrozny hněvu je ovšem také podle mě vtipný a umí svět vyobrazit s určitou lehkostí. Ten humor vychází právě z toho, že trefně vyobrazuje naši společnost. Ironie je mi velmi blízká, do naší inscenace se, věřím, propsala a já si myslím, že tato konkrétní forma humoru k sociálně kritickému divadlu patří.”
V inscenaci se rovněž představí noví členové hereckého souboru. Vůbec poprvé diváci uvidí oňského absolventa pražské DAMU Matěje Poláka a také Kamilu Zetelovou, známou zdejšímu publiku z působivého zpracování titulní role v inscenaci Paní Bovaryová. Ke spolupráci byla také přizvána externí dramaturgyně Bára Viceníková, čerstvá absolventka brněnské Janáčkovy akademie múzických umění v oboru dramaturgie.
John Steinbeck, Ondřej Štefaňák: Hrozny hněvu, 1012. premiéra 14. září 2024 na Velké scéně HD_J
- HD_J
Zdroj: kr-vysocina.cz