Test televizorů 2024

Sdílejte

Publikováno v časopise 9/2024

Testy televizorů již řadu let patří k těm vůbec nejplodnějším a zdaleka ne všechny otestované výrobky se vejdou na stránky našeho časopisu. V tomto vydání jsme se zaměřili na kategorii s úhlopříčkou 55 palců, která se řadí k těm nejpopulárnějším. Zkoušeli jsme kvalitu obrazu, zvuku či chytré funkce i měřili spotřebu. Za nejlepší OLED modely si stále připlatíte.

Dobrá rada

Z aktuálního klání vyšla nejlépe LG OLED55G45 (dobře, 52 260 Kč). Její vynikající obraz patří k tomu nejlepšímu, co dosud laboratoří prošlo. Druhé místo získala LG OLED55C44 (dobře, 37 830 Kč). Sdílené třetí místo obsadily OLED modely Panasonic TX-55MZ2000E (dobře, 55 890 Kč) a Samsung QE55S90D (dobře, 44 400 Kč).

Kvalitní TV můžete pořídit i za méně než třetinu. LCD televizor LG 55NANO81(dobře, 13 500 Kč) má dobrý obraz i zvuk. Počítejte však s nižším maximálním jasem.

Zklamal Philips 55PUS8118 (uspokojivě, 13 410 Kč), který skončil poslední kvůli nepříliš kvalitnímu obrazu ve výchozím nastavení i při přehrávání Ultra HD obsahu s HDR. Nejlevnější televize v testu Hisense 55A6K (uspokojivě, 9990 Kč) se umístila předposlední. Měla podprůměrný obraz a velmi slabý zvuk.

Databáze televizorů na našem webu patří k těm nejobsáhlejším a nejčastěji aktualizovaným. Před každým vydáním testu TV v časopise tak stojíme před rozhodnutím, na jakou velikost se zaměřit. Do hlavní výsledkové tabulky v aktuálním čísle jsme nakonec zvolili 55palcové modely, které představují jednu z nejoblíbenějších a nejrychleji rostoucích kategorií.

Pokud jsou pro vás obrazovky s diagonálou zhruba 140 cm zbytečně velké, nebo naopak hledáte televizor ještě rozměrnější, zkuste si prohlédnout naši webovou databázi. Společně s produkty uvedenými v článku v ní naleznete celou plejádu modelů různých velikostí, značek, technologií i cen.

Hi-tech elektronika je velice rychle se rozvíjejícím odvětvím. Z výsledků našich testů jste nicméně mohli zaznamenat, že například mezi mobily a televizory existují jisté zákonitosti nebo alespoň zvyklosti. Zatímco mezi smartphony se na prvních pozicích odehrává mnohaletý duel mezi Applem a Samsungem, v testech televizí máte slušnou šanci odhadnout, že na prvním místě tabulky, případně v nejužší špičce, naleznete TV s OLED obrazovkou, a to nejčastěji od značky LG.

Výsledky nejnovějších zkoušek z tohoto trendu nevybočují. Stejně jako v uplynulých letech má navíc mnoho televizí relativně vysokou obrazovou kvalitu. Z tohoto důvodu se při popisu výsledků obrazových zkoušek zaměříme převážně na ty produkty, které mají co zlepšovat.

Když se obraz nepovede

Než se pustíme do televizorů, které nás obrazovou kvalitou zklamaly, pojďme si velmi stručně vyjmenovat ty, ke kterým naopak nemáme téměř žádné připomínky. Na velmi dobré hodnocení za obraz dosáhlo pět z 36 testovaných televizí. Ve všech případech jde o dražší modely s OLED displeji – LG OLED55G45, LG OLED55C44, Panasonic TX-55MZ2000E, Samsung QE55S90D a Samsung QE55S95D. Nejlepší obraz z testovaných TV bez OLED technologie nabízí LCD televizor Hisense 55U8KQ.

Nejčastěji jsme udělovali souhrnnou dobrou známku. U deseti přístrojů jsme pak sáhli po uspokojivém hodnocení. V dílčích zkouškách padaly ale i dostatečné známky, nejčastěji za slabší pozorovací úhly či maximální jas. Pod padesát procentních bodů klesly tři modely, jmenovitě Philips 55PUS8319, Hisense 55A6K a Philips 55PUS8118.

Prvně jmenovaný Philips byl ve většině zkoušek veskrze průměrný. Jeho největší slabinou je však jas. V nejsvětlejších scénách měl pouze 355 nitů. Televizory s velmi dobrou známkou dosahují i několikanásobně vyšších hodnot. U Hisense byla potíž zejména v kvalitě obrazu ve výchozím nastavení. Obraz nebyl příliš plynulý, podání barev bylo nažloutlé a ve velmi tmavých, nebo naopak světlých scénách se ztrácely detaily. Úpravou nastavení se podařilo neduhy trochu umenšit, ale jen do určité míry. Dalším nedostatkem byly malé pozorovací úhly – čím více z boku budete televizi sledovat, tím horší bude obraz.

Philips 55PUS8118 pak dopadl celkově nejhůře. Podal špatné výkony při obrazových zkouškách v továrním nastavení, má nízký jas a nedařilo se mu ani v případě signálu v Ultra HD s HDR. Scény působily zamlženě, postrádaly kontrast, barvy měly rudý nádech a v dynamických scénách obraz působil trhaně.

Jak se testoval obraz

Vybírat si televizor podle toho, jak se vám líbí zobrazované scény v prodejně, je ošidné. Výrobci a prodejci televizory často ukazují v nepřirozeném světle či pouštějí pečlivě vybrané scény, jež mají zvýraznit přednosti a zakrýt nedostatky. Také nastavení televizorů v prodejnách se často liší od toho vhodného do podmínek v domácnostech.

Naše testy jsou nastaveny tak, aby byly co nejrealističtější a odpovídaly požadavkům spotřebitelů. Část obrazových zkoušek probíhá za pomoci specializovaných laboratorních přístrojů. Měří se kontrastní poměr, zjišťují se pozorovací úhly, odrazivost za přítomnosti rušivého zdroje světla a také maximální jas. Ověřuje se rovněž, zda je obrazovka rovnoměrně podsvícena.

O další část vizuálních testů se pak starají oči laboratorních expertů. Sledují vybrané scény při přehrávání z různých zdrojů. Hodnotí kvalitu obrazu ve standardním i vysokém rozlišení z digitálních tunerů, také obraz z HDMI zdroje ve Full HD a v Ultra HD kvalitě.

Většina vizuálních testů probíhá při optimálním nastavení obrazu, které je stanoveno na základě ideál-ního jasu a kontrastu zjištěného laboratorními měřeními. Barevnost a další parametry jsou zvoleny tak, aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků. Cílem je co nejpřirozenější reprodukce barev, přičemž osvětlení místnosti je konstantní a simuluje běžný stinný obývací pokoj. Kromě optimálního nastavení testujeme televizory také ve výchozím standardním režimu. Konkrétní optimální nastavení pro každý model naleznete v detailu výrobků na webu.

Uši v hlavní roli

Druhou nejvyšší váhu na celkovém hodnocení má kvalita zvuku. Hodnocení se skládá ze dvou částí – měření a poslechového testu. Přístroje měří hlasitost a frekvenční odezvu televizních reproduktorů. Panel posluchačů pak posuzuje tři nahrávky. Jde o skladby klasické i populární hudby a scény z televizního dramatu s mužskými i ženskými hlasy s hudbou na pozadí.

Ukázalo se, že některé výrobky poskytnou velmi slušnou zvukovou kulisu samy o sobě, zatímco u jiných uděláte nejlépe, když se na jejich vestavné reproduktory vůbec spoléhat nebudete a použijete místo nich audio soustavu nebo alespoň soundbar. To lze ale doporučit náročnějším posluchačům i u lépe hodnocených televizorů. Ani modely s nejlepším zvukem se pochopitelně kvalitním externím reproduktorům nemohou zcela vyrovnat.

Shodné nejvyšší hodnocení získaly LG OLED55C44 a Samsung QE55Q80D. Zvuk v podání LG byl bohatý, vyvážený, čistý a měl příjemné basy. Prakticky stejná slova chvály měli pracovníci laboratoře i v případě Samsungu.

S odstupem nejhorší audio představení předvedly dva modely značky Hisense s označením 55E7KQ a 55A6K. Reproduktory prvního přístroje vydávaly nepříjemný, slabý, syčivý a zároveň jakoby plechový zvuk. Obdobné chyby měla i zvuková reprodukce modelu 55A6K. K nim si připočítejte ještě nevyhovující basy.

Smart funkce by neměly překážet

Všechny testované televizory disponují chytrými funkcemi. Díky nim můžete používat různé aplikace, využívat streamingové služby a také surfovat po internetu. Skupina zkoušek nazvaná smart TV letos prošla mírnou proměnou. Základní myšlenka je totožná. V testu hodnotíme rozložení a uživatelskou přívětivost smart menu a také používání obchodu s aplikacemi a orientaci v něm.

Známkuje se rovněž hlasové ovládání a mimo soutěž je kontrolován sběr dat, základní zabezpečení i funkce pro chytrou domácnost (třeba kompatibilita s aplikacemi jako Google Home, Apple HomeKit nebo Amazon Alexa).

Hlavní změnou je negativní hodnocení nutnosti vytvoření uživatelského účtu pro používání chytrých funkcí televizoru. Zastáváme totiž názor, že ovládání TV by mělo být co nejjednodušší a jakékoliv zbytečné zatěžování a sbírání osobních údajů uživatele není žádoucí. Dalšími novinkami jsou mírné úpravy významnosti některých dílčích zkoušek (například rychlost smart menu má dnes vyšší váhu než v minulosti).

Jako „nejchytřejší“ se ukázaly být televizory Panasonic. Nejvíce procentních bodů nasbíraly Panasonic TX-55MZ2000E a TX-55MX950E. Hodnotitelům se líbila funkčnost, rychlost a přehlednost smart menu a možnost jednoduše odstranit některé předinstalované aplikace. Práce s obchodem s aplikacemi je intuitivní, hlasové zadávání funguje na jedničku. Potěšilo také, že k ovládání chytrých funkcí nemusíte vytvářet uživatelský účet.

Nejnižší, ale stále ještě s přehledem uspokojivé hodnocení dostala TV Samsung UE55DU7172. Při zapnutí je běh menu pomalejší, zbytečně mnoho místa zabírají nadbytečné slogany a nápovědy. Abyste mohli stáhnout další aplikace, musíte se zaregistrovat.

Výsledky průzkumu používání TV

Společně s našimi zahraničními partnery jsme se vás, našich podporovatelů, ptali na zvyklosti při používání televizorů. Celkem se sešlo více než 16 000 odpovědí nejen z Čech a Slovenska, ale i z Belgie, Itálie, Německa, Nizozemska, Portugalska, Slovinska a Španělska.

Některé odpovědi byly poměrně očekávatelné – nikoho zřejmě nepřekvapí, že většina oslovených domácností vlastní jeden nebo dva televizní přijímače. TV jsou typicky umístěny v obývacím pokoji. Pokud se v bytě či domě nachází i druhý televizor, v téměř polovině případů bývá k nalezení v ložnici. Druhou nejpopulárnější místností pro druhý televizor je kuchyně – toto řešení preferovala čtvrtina respondentů.

Co se úhlopříčky týče, třemi nejpopulárnějšími kategoriemi jsou 39–43 palců, 46–50 palců a 55 palců. Tyto tři skupiny zahrnují takřka dvě třetiny všech televizí. Ukázalo se, že spotřebitelé příliš neholdují pořizování TV z druhé ruky – 95 % přístrojů bylo zakoupeno nových.

Evropští spotřebitelé nejčastěji kupují TV s cenovkou mezi 14 000 a 18 000 Kč. V tomto ohledu Češi nevybočovali z průměru, televizory této cenové kategorie představují necelou třetinu přijímačů v našich domácnostech. Pravda také je, že zhruba čtvrtina lidí s výměnou TV příliš nespěchá – právě takový podíl totiž mezi respondenty mají televize staré devět a více let.

Důležitým faktorem v každodenních zvycích hraje věk. Čím byli účastníci mladší, tím méně času trávili u televize. Rozdíly byly také ve sledovaném obsahu. Zatímco u mladších lidí vedou streamovací služby, starší respondenti dávají přednost klasickému televiznímu vysílání. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že respondenti nepředstavovali reprezentativní vzorek populace. Muži byli v převaze, tvořili 70 % účastníků. Mladých diváků pod 40 let věku bylo minimum, většina (63 %) patřila do věkové skupiny 60+. Třetina zodpovězených dotazníků patřila čtyřicátníkům. Vzhledem k věku účastníků byla většina domácností bez dětí.

Dotazník obsahoval řadu dalších otázek zaměřených například na to, které parametry uživatelé zvažují při koupi nového přístroje nebo do jaké míry sužují (nejen) starší televizory tzv. mrtvé pixely. Podrobnější výsledky naleznete online.