Zemědělci se obávají vstupu nezemědělských podnikatelů na trh s půdou

Zemědělské organizace kritizují zjednodušení odstátnění půdy, které minulý týden schválila vláda. Podle Zemědělského svazu (ZS ČR) i Agrární komory (AK ČR) to umožní vstup nezemědělských podnikatelů na trh s půdou, a zemědělcům se tak znemožní šance přednostně odkoupit půdu, na které dosud hospodařili. Zástupci nevládních organizací to řekli ČTK.

„Vláda tímto krokem široce otvírá dveře spekulantům a spřízněným finančním magnátům z nezemědělských oborů, aby se dostali k zemědělské půdě, s níž pak obchodují jako s jakoukoliv jinou komoditou,“ řekl předseda ZS ČR Martin Pýcha. Běžní zemědělci podle něj nikdy nebudou moci v otevřené veřejné soutěži nabídnout tolik co spekulanti.

Riziko vstupu nezemědělských podnikatelů na trh s půdou vnímá také prezident AK ČR Jan Doležal. „Jen podpoří důraz na nejvyšší nabídku a obratem též zvýšení cen pro zemědělce a následně nákladů na zemědělskou produkci,“ uvedl Doležal.

Změny vyplývají z novely zákona Státního pozemkového úřadu (SPÚ), která má zjednodušit privatizaci majetku po státních podnicích, nejvíce změn novela přináší ve prospěch obcí. Novela ale také zvyšuje procentuální sazby z ceny pozemku při stanovení nájemného nebo pachtovného za užívání zemědělských pozemků. Nově nebude v zákoně uvedena konkrétní sazba, ale výše bude určována vyhláškou podle výrobních oblastí.

Pýcha respektuje snahu státu efektivně hospodařit se svěřeným majetkem, včetně navýšení pachtu, kritizuje ale načasování změn. „Přichází v době, kdy sektor zemědělství čelí řadě bolestných ekonomických dopadů v řádech miliard korun,“ uvedl Pýcha. Výhrady má i Doležal. „Zvyšování pachtovného na státní půdě prostřednictvím pouhé vyhlášky otevírá prostor pro další nekontrolovatelný nárůst cen. Je otázkou, zda není cílem právě vstup nezemědělských subjektů do byznysu s půdou v Česku,“ sdělil.

Podle agrárního analytika Petra Havla se úpravou narovná stav, kdy větší zemědělské podniky, u nichž je vyšší podíl státní půdy, platí za pronájem pozemků méně než podniky obhospodařující půdu v soukromém vlastnictví. „Rozdíly v pachtovném, pokud jsou stanoveny jen administrativně a neodrážejí lokální situaci na trhu, přispívají k nerovnému postavení zemědělců, a uvedená novela by měla tuto skutečnost alespoň částečně napravit,“ doplnil Havel.

Pozemkový úřad propachtovává zemědělcům zhruba 103 000 hektarů zemědělské půdy, z celkové výměry půdy v ČR propachtovaná půda tvoří přibližně tři procenta. Úřad už dříve představil sazby pachtovného, v horských výrobních oblastech to bude 12,5 procenta, zhruba o polovinu nižší sazbu mají bramborářsko-ovesné oblasti. V kukuřičné oblasti to jsou čtyři procenta. Doposud platili zemědělci za nájem půdy 2,2 procenta, sazba byla stejná od roku 2014.

Novelu zákona o SPÚ musí ještě projednat Sněmovna a Senát. V případě schválení nabude účinnosti 1. ledna 2025. ZS ČR plánuje ministerstvo na problémy se vstupem nezemědělských podnikatelů upozornit v dodatečných připomínkách k novele.

reklama