PŘEHLEDNĚ: Změny týkající se „dohodářů“

01. Říjen 2023

[shared_counts]

V poslední době vstoupila v platnost řada změn, které se týkají zaměstnanců pracujících na tzv. dohody, tedy DPP či DPČ.

Hlavním cílem některých novinek je například to, aby se dohody bez pojistné ochrany zaměstnanců nevyužívaly jako jediný nebo rozhodující zdroj příjmu. To přinese mimo jiné lepší sociální situaci nízkopříjmových zaměstnanců a výrazně zvýší ochranu „dohodářů“ obecně, zároveň ale také sníží objem mzdového plnění z dohod bez placení pojistného.

Aby bylo pro zaměstnance i zaměstnavatele snazší se ve všech změnách zorientovat, přináší MPSV přehled, který popisuje to nepodstatnější, co již platí a co se bude měnit v budoucnu.

Platit odvody z DPP má své výhody

  • Pokud je u DPP dosažen limit příjmů, získává zaměstnanec měsíc pojištění. Doba pojištění je přitom zcela zásadní pro získání nároku na starobní důchod.
  • Při dosažení vyššího limitu v režimu oznámené dohody (odměna např. 13 tisíc Kč) zaplatí zaměstnanec v daném měsíci sociální pojistné ve výši 923 Kč a získá tím měsíc pojištění.
  • Při dosažení nižšího limitu bez režimu oznámené dohody (odměna např. 6 tisíc Kč) zaměstnanec zaplatí sociální pojistné pouze ve výši 426 Kč a získá tím měsíc pojištění.
  • Pro srovnání: pokud by chtěl získat dobu pojištění student dobrovolným připojištěním, tak platba za 1 měsíc v roce 2024 činí 3 078 Kč.

Co je platné od 1. 10. 2023 (resp. 1. 1. 2024)?

Právo na dovolenou

Od 1. ledna 2024 zaměstnancům pracujícím na základě DPP/DPČ automaticky vzniká právo na dovolenou, a to v podstatě za stejných podmínek jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru. Vznik práva na dovolenou za daný kalendářní rok je podmíněn tím, že pracovněprávní vztah založený dohodou v tomto roce nepřetržitě trval po dobu alespoň 28 kalendářních dní a zaměstnanec za jeho trvání v tomto roce odpracoval pro účely dovolené alespoň 4násobek fiktivní 20hodinové týdenní pracovní doby, tj. 80 hodin (vč. případných náhradních dob).

Úprava povinností zaměstnavatele při žádosti o pracovní poměr

Zákoník práce od 1. října 2023 stanovuje, že pokud zaměstnanec, který je zaměstnán na základě DPP/DPČ v souhrnu po dobu delší než 180 dní v rámci období posledních 12 měsíců, požádá zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, zaměstnavatel mu musí do 1 měsíce poskytnout odůvodněnou písemnou odpověď, nevyhoví-li této žádosti. Uzavření pracovního poměru však není „nárokové“.

Posílení práv při obdržení výpovědi

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci pracujícímu na základě DPP/DPČ výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo i bez udání důvodů. Od 1. října 2023 však platí, že pokud zaměstnanec má za to, že mu zaměstnavatel dal výpověď z důvodu, že se domáhal nebo využil zákonem vypočtených práv – např. čerpal otcovskou dovolenou (viz § 77 odst. 7 zákoníku práce), a současně do 1 měsíce od doručení výpovědi zaměstnavatele písemně požádá o její odůvodnění, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu bez zbytečného odkladu písemné odůvodnění výpovědi.

Přiznání práva na překážky v práci (ošetření u lékaře, účast na svatbě, pohřbu, doprovod dítěte k lékaři apod.)

Zaměstnanci pracující na základě DPP/DPČ mají od 1. října 2023 přiznané právo na překážky v práci (např. ošetření u lékaře, účast na svatbě, pohřbu, doprovod dítěte k lékaři apod.), což v praxi znamená, že zaměstnavatel musí v těchto případech nepřítomnost v práci omluvit. Současně ale zákon stanoví, že v těchto případech (a dále u překážek v práci z důvodu obecného zájmu – např. darování krve) nepřísluší „dohodáři“ náhrada odměny z dohody. Jde tedy o „neplacené pracovní volno“. Dále je třeba zdůraznit, že pracovní volno k ošetření/vyšetření u lékaře „dohodáři“ (stejně jako zaměstnanci v pracovním poměru) náleží pouze na nezbytně nutnou dobu a za předpokladu, že ošetření/vyšetření nebylo možné provést mimo jeho pracovní dobu (rozvrženou směnu).

Pracovní doba, doba odpočinku a překážky v práci

Jediným omezením zaměstnavatele v oblasti pracovní doby u „dohodářů“ bylo do 30. září 2023, že výkon jejich práce nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Od 1. října 2023 se však i na „dohodáře“ uplatní právní úprava pracovní doby, doby odpočinku a přestávek v práci. I „dohodářům“ je tak rozvrhována pracovní doba, přičemž délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Těmto zaměstnancům je nutné poskytnout nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a dále také přestávky na jídlo a oddech, popř. přiměřená doba na oddech a jídlo.

Písemný rozvrh směn

Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh směn a seznámit s ním zaměstnance alespoň 3 dny předem. Kratší doba seznámení než 3 dny předem je možná po dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel není povinen rozvrhnout jen jedním rozvrhem všechny směny na celé období, na které byla dohoda uzavřena. Může tedy pracovní dobu rozvrhovat na jednotlivé směny nebo může původní rozvrh směn měnit. Vždy ovšem musí s písemným rozvrhem nebo s jeho změnou zaměstnance seznámit alespoň 3 dny předem, pokud se nedohodnou na jiné době seznámení.

Nadále rovněž platí, že je možné v DPP/DPČ sjednat buď pevný rozsah pracovní doby, který je pak zaměstnavatel v době platnosti dohody povinen zaměstnanci rozvrhnout a přidělit a zaměstnanec je pak povinen jej vykonat (např. DPP sjednaná právě na 150 hodin práce) nebo je možné sjednat rozsah pracovní doby jinak, např. jako maximální možný rozsah práce, kdy je na zaměstnavateli, kolik práce z maximálního sjednaného rozsahu zaměstnanci přidělí, a tedy kolik hodin pracovní doby mu rozvrhne (např. DPP na až 150 hodin práce).

Vedení evidence odpracované doby jako u pracovního poměru

Na zaměstnance pracující na základě DPP/DPČ se vztahuje část čtvrtá zákoníku práce. Zaměstnavatel je tedy povinen (podle § 96 zákoníku práce) vést evidenci odpracované doby obdobně jako je tomu v případě zaměstnance v pracovním poměru.

Příplatky za práci v noci, o víkendech, ve svátek nebo ve ztíženém pracovním prostředí

Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má právo na stejné druhy kompenzace za práci konanou ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a v sobotu a neděli jako zaměstnanec odměňovaný mzdou. Nejedná se vždy pouze o poskytování příplatku, ale zejména i o poskytování náhradního volna za obdobných podmínek. Vzhledem k tomu, že je nadále vyloučeno, aby zaměstnanec pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr konal práci přesčas, nemůže mu vzniknout nárok na příplatek za práci přesčas.

Informační povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel má povinnost písemně informovat zaměstnance o obsahu právního vztahu založeného dohodou. Lhůta pro předání informace je nejpozději do 7 dnů od započetí výkonu práce.

Práce na dálku (home office)

V případě, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli na tom, že zaměstnanec bude konat práci na jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele, je třeba vždy uzavřít písemnou dohodu o práci na dálku.

Co je platné od 1. 7. 2024?

Evidence všech DPP a hlášení příjmů z těchto dohod České správě sociálního zabezpečení

S účinností od 1. 7. 2024 musejí zaměstnavatelé evidovat všechny zaměstnance, kteří pro ně pracují na základě DPP. Podrobné informace o změně a návod pro postup zaměstnavatelů najdete na webových stránkách ČSSZ.

Jaké změny navážou 1. 1. 2025?

Od 1. 1. 2025 skončí stávající úprava pojištění zaměstnanců s DPP. DPP bude nově považována buď za klasické (ostatní) zaměstnání, nebo za zaměstnání malého rozsahu (ZMR). Záležet bude na výši sjednaného příjmu za kalendářní měsíc.

Jedinou výjimkou budou DPP v tzv. režimu oznámené dohody. Tento režim bude možné uplatnit pouze na DPP u jednoho zaměstnavatele, a to u toho, který si „rezervuje“ zaměstnance jako první. Režim oznámené dohody se bude poprvé uplatňovat na měsíc leden 2025, v termínu od 1. 1. 2025 do 20. 2. 2025.

V režimu oznámené dohody pak bude rozhodná částka pro účast na pojištění ve výši 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výši rozhodné částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením – předpokládá se, že půjde o částku mírně vyšší než současný limit 10 000 Kč. Podrobnější informace včetně přesné výše limitu budou zveřejněny na podzim tohoto roku.

Další plánované změny (zaváděné od 1. 1. 2025 nebo ve flexibilní novele zákoníku práce)

Úprava pravidel sjednávání odměny z dohody

Navrhuje se u DPP/DPČ výslovné připuštění sjednání odměny z dohody již s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a neděli. Při sjednání odměny z dohody si tak zaměstnanec a zaměstnavatel budou moci sjednat, v jakém rozsahu a v jaké výši je přihlédnuto k práci v konkrétním ztíženém pracovním režimu a zaměstnavatel při výpočtu odměny z dohody nebude nucen tyto příplatky poskytovat, neboť k nim bylo v daném rozsahu a výši přihlédnuto již při sjednání odměny z dohody, což omezí administrativní zátěž zaměstnavatele.

Uzavření dohody o samorozvrhování směn

Navrhuje se (účinnost až od 1. 1. 2025) výslovně umožnit, aby zaměstnanec se zaměstnavatelem měli možnost mezi sebou uzavřít písemnou dohodu o tom, že si zaměstnanec bude rozvrhovat pracovní dobu do směn sám. Tuto možnost zákoník práce dosud výslovně připouští pouze v případě, že zaměstnanec vykonává práci na dálku, nyní bude možné, aby byla dohoda o tzv. „samorozvrhování“ i pro případy, kdy zaměstnanec vykonává práci na pracovišti zaměstnavatele.

Zrušení písemného rozvrhu dovolené

Navrhuje se zrušení povinnosti zaměstnavatele vytvářet písemný rozvrh čerpání dovolené, tzv. plánů dovolených, čímž bude omezena administrativní zátěž zaměstnavatele.

Změny v oblasti slaďování pracovního a osobního/rodinného života

Souběh více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele, v rámci kterého by byla vykonávána totožná práce, je obecně vyloučen. Tento jinak důvodný zákaz nicméně komplikuje zaměstnancům čerpajícím rodičovskou dovolenou možnost se u svého zaměstnavatele zapojit do práce v omezeném rozsahu v rámci DPP/DPČ, což rodiče malých dětí preferují. Proto se s uvedeného zákazu navrhuje výjimka, tedy umožnění souběhu čerpání rodičovské dovolené a výkonu stejné (původní) práce na DPP/DPČ u jednoho zaměstnavatele.

Umožnění výkonu lehkých prací nezletilými od 14 let v době hlavních letních prázdnin

Navrhuje se, aby nezletilí od 14 let a dále i starší mladiství bez ukončené povinné školní docházky měli možnost vykonávat v době hlavních letních prázdnin lehké práce. I těmto mladistvým tak bude umožněno nabýt první pracovní zkušenosti prostřednictvím letní brigády, pokud taková brigáda bude splňovat podmínky lehké práce, bude vykonávána v zákonem omezeném rozsahu a za podmínek ochrany mladistvých zaměstnanců. Lze přitom očekávat, že nejčastějšími formami budou právě DPP/DPČ

Modelové situace (změny plateb odvodů na sociální a zdravotní pojištění u DPP platné od 1. 1. 2025)

Mám jednu DPP v režimu oznámené dohody, měsíčně odměna nedosáhne 11 tisíc Kč

Nic se nemění, pokud příjem nedosahuje 11 tisíc Kč a zaměstnavatel uplatňuje režim oznámené dohody, tak se nebudou platit odvody na sociální ani zdravotní pojištění. Do režimu oznámené dohody se dostane DPP tak, že zaměstnavatel úspěšně zašle tiskopis „Záměr uplatňovat režim oznámené dohody“, a to výhradně elektronicky, např. prostřednictvím ePodání na ePortálu ČSSZ.

Příklad: Dělám brigádně na DPP za 9 tisíc Kč měsíčně. Nemusím z příjmu platit odvody na sociální ani zdravotní pojištění. Pokud mám podepsané prohlášení poplatníka, neplatím žádnou daň z příjmu. Zůstane mi tedy celých 9 tisíc Kč. Pokud ale nejsem státní pojištěnec (např. student, důchodce nebo osoba na rodičovské dovolené), musím si sám platit zdravotní pojištění ve výši 2 552 Kč měsíčně.

Mám jednu DPP v režimu oznámené dohody, odměna činí alespoň 11 tisíc Kč

Už se za mě platí odvody na pojištění. Z odměny se mi odečte 11,6 %, zaměstnavatel zaplatí dalších 33,8 %. Navíc pokud zaměstnanec není státním pojištěncem a pokud měsíční odměna nedosahuje výše minimální měsíční mzdy, doplácí zaměstnanec doplatek pojistného na zdravotním pojištění až do výše minimální mzdy.

Příklad 1: Jsem student, dělám brigádně na DPP za 15 tisíc Kč hrubého. Čistého si vydělám 13 260 Kč. Na sociálním pojištění zaplatím 1 065 Kč (7,1 %), na zdravotním zaplatím 675 Kč (4,5 %). Pokud mám podepsané prohlášení poplatníka, daň z příjmu neplatím žádnou. Zaměstnavatel má na mě celkové náklady 20 070 Kč.

Příklad 2: Nejsem státní pojištěnec a dělám brigádně na DPP za 15 tisíc Kč hrubého. Čistého si vydělám 12 733 Kč. Na sociálním pojištění zaplatím 1 065 Kč (7,1 %), na zdravotním zaplatím 675 Kč (4,5 %) + doplácím 527 Kč (doplatek na ZP, aby celková odvedená částka na ZP byla 2 552 Kč. Pokud mám podepsané prohlášení poplatníka, daň z příjmu neplatím žádnou. Zaměstnavatel má na mě celkové náklady 20 070 Kč.

U jednoho zaměstnavatele mám víc DPP v režimu oznámené dohody

Pokud mám více DPP, ale jsou jen u jednoho zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat režim oznámené dohody, platí režim oznámené dohody pro všechny DPP u tohoto zaměstnavatele. Pro odvody pojistného stále platí hranice 11 tisíc Kč. S touto hranicí ale porovnávám součet odměn ze všech těchto dohod u jednoho zaměstnavatele a při dosažení limitu odvádím pojistné z celého výdělku (součet dohod).

Příklad 1: Na univerzitě mám jednu DPP přednášení za 7 tisíc Kč a k tomu druhou DPP na pomoc s výzkumem za 3,5 tisíce Kč měsíčně. Celkově mám od tohoto zaměstnavatele měsíční odměnu 10,5 tisíce Kč, takže se vejdu do hranice, kdy se za mě ještě neodvádí pojistné.

Příklad 2: Jsem student, na univerzitě mám jednu DPP přednášení za 8 tisíc Kč a k tomu druhou DPP na pomoc s výzkumem za 4 tisíce Kč měsíčně. Celkově mám od tohoto zaměstnavatele měsíční odměnu 12 tisíc Kč, takže už hranici 11 tisíc Kč překračuji a z odměny mi bude odvedeno pojistné. Výše pojistného bude spočítána z obou dohod, takže můj čistý příjem bude 10 608 Kč (852 Kč na sociální pojištění, 540 Kč na zdravotní pojištění). Zaměstnavatel na mě má celkové náklady 16 056 Kč.

Mám více DPP u různých zaměstnavatelů

Zaměstnavatel může uplatnit tzv. režim oznámené dohody, pokud ho včas a úspěšně oznámil – to znamená, že na tuto dohodu (nebo více těchto dohod, jak je uvedeno v předchozím případu) bude platit hranice pro odvádění pojistného 11 tisíc Kč. Tento režim je výhodný jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, ale lze ho uplatnit v jednom měsíci vždy jen u jednoho zaměstnavatele (záleží tedy, který zaměstnavatel stihne oznámit záměr využívat tento režim jako první). U každého jiného zaměstnavatele už bude limit pro odvádění pojistného nižší, konkrétně 4,5 tisíce Kč (bude-li DPP zaměstnáním malého rozsahu).

Příklad 1: Jednu DPP mám v obchodě na výpomoc ve skladu za 8 tisíc Kč, zaměstnavatel uplatní režim oznámené dohody. Druhou DPP mám v cukrárně za 3 tisíce Kč. Pro první dohodu mi platí limit 11 tisíc Kč, pro druhou 4,5 tisíce Kč – v obou případech jsem s příjmy pod těmito limity a pojistné neodvádím ani u jedné.

Příklad 2: Jednu DPP mám v obchodě na výpomoc ve skladu za 5 tisíc Kč, zaměstnavatel uplatní režim oznámené dohody. Druhou DPP mám v cukrárně také za 5 tisíc Kč. Pro první dohodu mi platí limit 11 tisíc Kč, pro druhou 4,5 tisíce Kč – v prvním případě se do limitu vejdu, ve druhém už ne. Z odměny v cukrárně tedy já i zaměstnavatel odvádíme pojistné (zaměstnavatel 1 690 Kč, já 580 Kč). Pokud nejsem státní pojištěnec, doplácím ještě dalších 1 877 Kč na zdravotní pojištění.

U jednoho zaměstnavatele mám dvě DPP a jednu DPČ

Pro DPP u jednoho zaměstnavatele s režimem oznámené dohody platí limit pro placení pojistného 11 tisíc Kč (pro všechny DPP dohromady). Do tohoto limitu se nezapočítávají jiné příjmy od tohoto zaměstnavatele (např. DPČ). Příjmy z DPČ se řídí vlastními pravidly, zde je limit pro placení odvodů 4,5 tisíce Kč (jde-li o zaměstnání malého rozsahu).

Příklad 1: Jsem student, ve firmě mám jednu DPP na výpomoc při inventurách s měsíční odměnou 5 tisíc Kč a druhou DPP na pomoc při pořádání konference také za 5 tisíc Kč. K tomu mám v té samé firmě DPČ na pravidelnou výpomoc s administrativou sjednané za 3 tisíce Kč. Zaměstnavatel využívá režimu oznámené dohody, mé příjmy ze všech DPP nedosahují limitu 11 tisíc Kč. Příjem z DPČ se k tomu nepřipočítává, sám se také vejde do limitu 4,5 tisíce Kč. Neplatím tedy žádné odvody.

Příklad 2: Jsem student, ve firmě mám jednu DPP na výpomoc při inventurách s měsíční odměnou 5 tisíc Kč a druhou DPP na pomoc při pořádání konference také za 5 tisíc Kč. K tomu mám v té samé firmě DPČ na pravidelnou výpomoc s administrativou za sjednaných 6 tisíc Kč. Zaměstnavatel využívá režimu oznámené dohody, mé příjmy ze všech DPP nedosahují limitu 11 tisíc Kč. Příjem z DPČ se k tomu nepřipočítává, sám ale přesahuje limit 4,5 tisíce Kč. Neplatím tedy odvody za DPP, ale za DPČ ano (ve výši 696 Kč).

U více zaměstnavatelů mám DPP a DPČ

U prvního zaměstnavatele mám DPP a DPČ, u druhého také DPP a DPČ (obě DPČ jsou přitom zaměstnáními malého rozsahu). U zaměstnavatele, který uplatňuje režim oznámené dohody, se mi příjmy z DPČ nezapočítávají do limitu 11 tisíc Kč pro DPP (pořád ale na DPČ platí limit 4,5 tisíce Kč). U druhého zaměstnavatele mi platí limit 4,5 tisíce Kč, do kterého se mi započítávají veškeré příjmy od něj ze zaměstnání malého rozsahu (tedy DPP, DPČ, nebo např. odměny plynoucí na základě smlouvy o výkon funkce).

Příklad: V obchodě mám DPP na občasnou výpomoc ve skladu za 10 tisíc Kč a dále DPČ na pravidelnou, ale malou pomoc s administrativou za sjednané 4 tisíce. Zaměstnavatel uplatňuje režim oznámené dohody. Ani s jednou z těchto dohod nedosahuji limity, takže nemusím odvádět pojistné. Později jsem uzavřel další DPP a DPČ v kavárně, kde za DPP dostávám cca 3 tisíce Kč a za DPČ cca 4 tisíce Kč. Zde už platí celkový limit 4,5 tisíce Kč, který srovnávám se součtem z odměn (v tomto případě 7 tisíc Kč). Limit jsem překročil, proto z celého výdělku v kavárně odvádím pojistné.

Nové limity 11 000 a 4 500 Kč uvedené v příkladech jsou pouze orientační. Definitivní částky budou známé až na podzim. Pro potřeby příkladů jsou tedy použity pravděpodobné hodnoty.

MPSV

  • Ministerstvo
  • Působnost MPSV
  • Formuláře
  • Kontakty

Další portály MPSV

Co je nového

  • Novinky
  • Pro média
  • Možnosti přihlašování
  • RSS

Sociální média

Zdroj: mpsv.cz

© 2024 newsroom.cz