Test projektorů 2024

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2024

Je-li pro vás televize malá a toužíte po větším obrazu, mohl by vás za­ujmout nový test projektorů. Vyzkoušeli jsme 11 modelů s běžnou projekční vzdáleností a dva s krátkou. Do laboratoře putovaly přístroje různých typů s rozlišením Full HD i Ultra HD/4K, přičemž zastoupení našla také menší přenosná zařízení. Pestrý výběr se projevil v široké škále rozdaných známek. Obrazové zkoušky odhalily několik slabších projektorů.

Dobrá rada

Se shodným nejlepším výsledkem prošly testem projektory BenQ TK860 (dobře, 39 250 Kč) a ViewSonic X1-4K (dobře, 40 340 Kč). Skvěle si poradí s promítáním veškerého obsahu a snadno se ovládají. Ovšem u BenQ je třeba počítat s vyšší spotřebou a také více hřeje. Zmínit musíme Epson EH-LS650 (dobře, 53 010 Kč) s velmi krátkou projekční vzdáleností, který předvedl vůbec nejkvalitnější obraz. Vyžaduje však skutečně rovnou promítací plochu.

Výhodný poměr ceny a kvality nabízejí Epson CO-FH01 (dobře, 12 160 Kč) a Acer H6542BDK (dobře, 12 880 Kč).

Wanbo New T2 Max (dostatečně, 5650 Kč) láká cenou i malým rozměrem, v kvalitě obrazu však zaostává. Spolu s ním získaly dostatečné známky za obraz i další přenosné modely Samsung SP-LFF3CLAXXXH The Freestyle (uspokojivě, 19 980 Kč) a Asus ZenBeam L2 (uspokojivě, 18 260 Kč).

Pro sportovní fanoušky je konec jara a nadcházející léto nabité významnými událostmi. V květnu proběhl domácí šampionát v hokeji, v polovině června startuje mistrovství Evropy ve fotbale a v červenci a srpnu Paříž hostí letní olympijské hry. Pokud rádi sledujete sportovní přenosy s přáteli a chcete vidět napínavé dění ve velkém měřítku, možná by se vám mohl hodit projektor. Stejně tak může zaujmout i milovníky filmů a seriálů či hráče videoher.

Oproti televizi je obvykle projektor schopný nabídnout i výrazně větší obraz, flexibilní úhlopříčku a širší pozorovací úhly. Další výhodou je, že nezabírá tolik místa, jde snáz přemisťovat (pokud není připevněný ke stropu či zdi) a po vypnutí nezůstává v místnosti černé zrcadlo chytající prach. Naopak mezi minusy patří slabší kvalita zabudovaných reproduktorů, potřeba volné hladké promítací plochy a pro plný požitek často i dobrého zatemnění. Televizor má navrch dobrou světelností a kontrastem, díky nimž jej můžete bez významného poklesu kvality obrazu sledovat i za denního světla.

Nabídka je pestrá

Pokud zvažujete koupi promítacího zařízení, narazíte na poměrně rozmanitou nabídku, což jsme se snažili reflektovat i v testu. V laboratoři se tak sešly projektory s rozlišením Full HD (1920 × 1080 pixelů) i Ultra HD (3840 × 2160 pixelů a funkcí upscalingu).

Dva modely operují s krátkou projekční vzdáleností, lze je tedy postavit blíže ke zdi či plátnu (i méně než půl metru). Čtveřici přístrojů pak můžeme označit jako přenosné či mini projektory. Konkrétně jsou to Xgimi MoGo 2 Pro, Asus ZenBeam L2, Samsung SP-LFF3CLAXXXH The Freestyle a Wanbo New T2 Max. Díky malé hmotnosti a kompaktním rozměrům je snadno sbalíte a vezmete kamkoliv s sebou. Cílí na mobilní uživatele, kteří je využijí třeba na cestách, návštěvách, oslavách či prezentacích v terénu.

Laboratorní podívaná

Všechny projektory čekaly totožné zkoušky kvality obrazu, snadnosti obsluhy, spotřeby elektřiny, hlučnosti či přehřívání. Test zvuku jsme vynechali, neboť kvalita reproduktorů zabudovaných v projektorech je obvykle nízká a při projekcích se používá spíše externí audio systém.

Nejdůležitější byly pochopitelně obrazové zkoušky, při nichž pětice odborníků posuzovala ostrost, jas, barevné podání, přechody i celkový dojem u různorodých promítaných druhů obsahu. Zastoupeny byly filmy a sportovní přenosy obsahující mimo jiné i detailní záběry a rychlé pohyby, různé žánry videoher, barevné prezentace s grafickými prvky a fotografie. Každý přístroj jsme v promítací místnosti nastavili tak, aby úhlopříčka obrazu dosahovala 1,5 metru. Promítalo se na kvalitní bílé matné plátno s nastavením odpovídajícím typu promítaného obsahu.

Typy projektorů

Nabídka projektorů je pestrá a při výběru je třeba zvážit hned několik důležitých parametrů, jako je rozlišení, projekční vzdálenost, úhlopříčka či světelný tok. Podrobněji vám je vysvětlujeme v nákupním průvodci. Zde si představíme základní typy projektorů podle technologie projekce.

DLP – Jde o široce používanou projekční technologii, která vytváří obraz pomocí čipu s mikroskopickými zrcadly a rotujícího kolečka složeného ze segmentů tří primárních barev. Jednotlivé barevné složky tedy nejsou zobrazovány najednou, ale v rychle se opakující sekvenci. Obraz se jeví jako plnobarevný díky vysoké rychlosti střídání barevných složek a nedokonalosti lidského vnímání. Možným negativním jevem ale může být rušivý záblesk barev na okraji obrazu – duhový efekt. Nevnímá ho však každý.

LCD – Podobně jako mnoho televizorů mohou i projektory využívat tekuté krystaly. Všechny barevné složky se v tomto případě zobrazují najednou. Jejich určitou nevýhodou může být fakt, že optická jednotka není neprodyšně uzavřena jako v případě DLP modelů a může docházet k zanesení prachem a negativnímu ovlivnění kvality obrazu. O LCD projektory je proto dobré více pečovat. Obraz z LCD projektorů rychleji bledne.

Z výsledků testu je patrné, že obě technologie mohou přinést přesvědčivé výsledky. Kvalita příslušného modelu je důležitější než typ zobrazovače.

Projektor také potřebuje určitý zdroj světla. Opět je na výběr několik možností.

HQ – Pod touto zkratkou se skrývají vysokotlaké rtuťové výbojky neboli lampy. Jde o široce používaný zdroj světla pro projektory. Mají vysokou svítivost, ale vyžadují značné množství energie a vydávají hodně tepla.

LED – Novější technologií jsou elektroluminiscenční diody neboli LED (Light Emiting Diode). K jejich výhodám patří nižší spotřeba, dlouhá životnost, absence rtuti či malé rozměry. V současné době však LED projektory nabízejí v porovnání s ostatními typy nižší světelný tok, což může omezit jejich použití ve světlejším prostředí.

Laser – Třetí nabízenou technologií jsou laserové diody. Tento zdroj světla zatím není v projektorech tak rozšířený. Výhodami laserových projektorů jsou delší životnost zdroje světla, vysoký světelný tok a menší problémy s přehříváním.

Testující dále sledovali, jak si projektory poradí se zkosenou projekcí, tedy situací, kdy není možné umístit přístroj kolmo ke středu plátna, ale promítá se pod úhlem. V takových případech pomáhají dvě funkce: korekce lichoběžníkovitého zkreslení (tzv. keystone) a posunu objektivu (neboli lens shift). Vizuální zkoušky probíhaly v silně zatemněné místnosti, ale zvlášť jsme prověřili také kvalitu projekce ve světlém prostředí. Známka za technické testy shrnuje výsledky měření světelného toku a jeho distribuce či kontrastního rozsahu a zároveň se do ní promítá i hodnocení zobrazení testovacích obrazců včetně případných obrazových vad.

Radost pohledět?

Ze 13 testovaných projektorů dosáhlo hned devět modelů na souhrnnou dobrou známku za obrazové zkoušky. Celkově nejlepší byl v promítání Epson EH-LS650 – LCD laserový model s ultrakrátkou projekční vzdáleností. Velmi dobře zobrazuje filmy, sport, videohry, fotky i grafické prezentace. Panel hodnotitelů ani technická měření neodhalily žádnou výraznější slabinu. Za špičkovou kvalitu a možnost praktického umístění přístroje ke zdi si ale připlatíte – s cenovkou přesahující 50 tisíc korun jde o nejdražší model v testu. S mírným odstupem následovaly rovněž dobré projektory BenQ TK860 a Epson EH-TW6150 se standardní projekční vzdáleností.

I v nižších cenových kategoriích najdete solidní zástupce. Dvojice Acer H6542BDK a Epson CO-FH01 stojí okolo 12 tisíc korun, oproti špičce nabízí sice jen Full HD rozlišení, ale běžnému uživateli zprostředkuje slušné vizuální zážitky. Nedostatky mají oba modely pouze drobné.

S malou vsuvkou se ještě vraťme k projektoru Epson EH-LS650, který je specifický svou ultrakrátkou projekční vzdáleností. Obraz nepromítá klasicky před sebe, nýbrž směrem vzhůru. Díky tomu jde postavit takřka přímo ke zdi či plátnu a můžete ho mít umístěný na podobném místě jako televizi, což je velmi praktické. S touto technologií se však pojí jedna slabina – promítání pod úhlem klade vysoké nároky na projekční plochu. Měla by být opravdu dokonale rovná a hladká, v opačném případě může být obraz pokřivený a geometricky zkreslený. Zvlněné plátno či křivé zdi ve starších budovách mohou způsobit méně příjemný vizuální zážitek, ačkoliv samotný přístroj poskytuje kvalitní obraz.

HDR nemusí být vždy lepší

Skloňovaným pojmem v oblasti audiovizuální techniky je HDR neboli vysoký dynamický rozsah (anglicky high dynamic range). Zajišťovat by měl vysoký kontrast a obzvlášť jemné barevné přechody. U modelů, které tuto funkci podporovaly, jsme otestovali promítání filmů v běžném i HDR režimu. Do výsledného hodnocení se však počítal pouze ten běžný. Zajímavé je, že v několika případech byla kvalita videa s použitím HDR vnímána o něco hůře. Týká se to konkrétně obou projektorů Optoma (HZ146X-W a GT2000HDR), Epson EH-TW6150 a obzvlášť Xgimi Horizon Ultra.

U Xgimi hodnotitelé zaznamenali mimo jiné nepřirozený a přesaturovaný obraz, překvapivě špatný kontrast a výrazněji se projevovalo rozmazání při pohybu. Optoma HZ146X-W trpěla v režimu HDR barevnými odchylkami. Druhá Optoma GT2000HDR měla známky jen nepatrně slabší kvůli zrnitějšímu obrazu. U Epsonu si testující všímali hlavně nepřirozených a přesaturovaných barev, které byly jinak v běžném režimu velmi hezké a věrné.

Přenosné projektory mají rezervy

Z výsledků testu je patrné, že mini projektory na své větší kolegy ztrácejí a náročnější diváky by mohly zklamat. Xgimi MoGo, Asus, Samsung i Wanbo využívají LED technologii (kvůli malé velikosti) a promítají ve Full HD rozlišení. Oproti ostatním modelům mají výrazně nižší jas (přesněji světelný tok) – naměřili jsme jim pouze od 161 (Wanbo) do 449 lumenů (Xgimi). Nejlepší projektory přitom dosáhly až 2500 lumenů.

Za kvalitu obrazu dostaly tři z přenosných modelů celkově dostatečné známky, pouze Xgimi MoGo byl uspokojivý. Nejvýrazněji zaostaly v technických testech a také při projekci za denního světla. Nejhorší podívaná byla s dvojicí Samsung a Wanbo. Testující zmiňovali u Samsungu především nehezké zobrazení fotek, které měly nepřirozené, přesycené barvy a příliš silný kontrast. U filmů jim obraz připadal málo ostrý a „smutný“. Akční scény videoher postrádaly detaily, trpěly nepřirozenými a příliš saturovanými barvami. V případě Wanbo kritizovali mírně rozmazané fotky i prezentace, kterým chyběla ostrost a byly vybledlé. Stejně tak filmové scény by potřebovaly ostřejší zobrazení s lepším kontrastem.

Za klasickými promítačkami tedy kompaktní modely zaostávají a je potřeba počítat s kompromisy v kvalitě obrazu a světelném výkonu.

• Při technických testech laboratoř využívá různé testovací obrazce. Černobílá šachovnice slouží například k zhodnocení kontrastu či obrazových vad.
• Pomocí speciálních obrazců se hodnotí také barevné přechody a zkreslení.

Velké rozdíly ve spotřebě energie

Otázka, která nejspíš zajímá nejednoho zájemce o promítací zařízení, zní – jak jsou na tom z hlediska spotřeby. Odpovědí je, že mezi různými typy projektorů panují nemalé rozdíly. Laboratoř pro nás měřila, kolik elektrické energie zařízení vyžadují při běžném provozu, v ekonomickém režimu i ve stand-by.

Díky svým malým rozměrům a úspornosti LED technologie si prvenství v této části testu vysloužila čtveřice přenosných projektorů Xgimi MoGo, Asus, Samsung a Wanbo. Jejich spotřeba je oproti ostatním testovaným výrazně nižší, v běžném režimu se pohybuje od 38 do 55 Wh. Jak jsme však shrnuli výše, v kvalitě projekce mají tyto mini modely rezervy.

Klasické promítačky mají podstatně větší nároky na elektrickou energii, v některých případech až několikanásobné. Každopádně i mezi nimi jsou rozestupy. Nejméně ekonomický provoz ukázal lampový projektor BenQ, který v běžném režimu odebíral 302 Wh a v ekonomickém 215 Wh. Dobře jsme z hlediska spotřeby hodnotili lampový model Optoma HZ146X-W (103,5 Wh běžný a 86 Wh eko), laserovou dvojici Optoma GT2000HDR (104 Wh a 85 Wh) a Epson EH-LS650 (189 Wh a 147 Wh) a také LED zařízení ViewSonic X1-4K (157 Wh a 106 Wh).

Pro zajímavost jsme srovnali spotřebu projektorů s námi testovanými televizory. Roční spotřeba televize, kterou vypočítáváme na základě laboratorních měření, se pohybuje zhruba od 70 do 160 kWh u modelů s úhlopříčkou 50–55 palců. Největší 65palcové testované televizory pak ročně spotřebují od 90 do 180 kWh. Počítáme s průměrnou dobou sledování 4 hodiny denně a 20 hodinami denně v režimu stand-by při optimálním nastavení obrazu. Když stejný výpočet vztáhneme na projektory – vyjde nám orientační roční spotřeba u BenQ 443 kWh, u modelu Optoma HZ146X-W je to pak 154 kWh.

Horké chvilky

Neduhem některých projektorů je, že se při promítání mohou hodně zahřívat a „funět“ teplý vzduch do okolí. Problematické to může být zejména v případě, že máte zařízení umístěné poblíž diváků. Dobrá zpráva je, že většina testovaných modelů dokázala přílišnému zahřívání odolávat. Nejnižší teplotu, tedy necelých 37 °C, jsme změřili u obou přístrojů Optoma a Asus. Zato na modely BenQ a Epson EH-TW6150 raději při provozu moc nesahejte, jejich povrch se rozpálil na 74,6 °C, v druhém případě dokonce na ohromujících 101,8 °C.

Zajímalo nás také, zda projektory příliš nehlučí. Hladinu hluku měřila laboratoř v normálním i ekonomickém režimu ve vzdálenosti 0,5 metru ze všech čtyř stran přístroje. Vydávané zvuky také subjektivně hodnotili dva odborníci. Jako nejtišší se ukázal mini projektor Xgimi MoGo 2 Pro, který produkoval méně než 30 decibelů. Epson EH-LS650 inkasoval za více než 50 decibelů dostatečnou známku. Zbytek projektorů neměl s otravným hlukem větší problémy.