24. Květen 2024
Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.
image/svg+xml
V sázce je hořkost i aroma. Proč se v eurovolbách hraje i o budoucnost českého piva
Publikováno 24. 5. 2024
Stále častější horká léta a zhoršující se sucho poškozují žatecký chmel, pro některá česká piva nenahraditelný. „Co zažíváme teď, je jen ochutnávkou budoucnosti. Při adaptaci chmelnic bychom na to měli pamatovat,“ říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Jaké jsou vyhlídky odvětví a jakou roli v tom může hrát Zelená dohoda i blížící se evropské volby? Ptali jsme se chmelařů, pivovarníků, expertů na klima a přírodu i na postoje kandidujících politiků.
Když bioklimatolog Martin Možný s kolegy loni publikoval studii o dopadech změny klimatu na pěstování chmele, vzbudilo to neobyčejný ohlas i za hranicemi vědecké obce. „Nedělali jsme to kvůli tomu, že je to téma populární. Ale samozřejmě jde v tomhle případě i společensky zajímavou otázku, která oslovila i konzumenty a pěstitele,“ říká Miroslav Trnka, spoluautor studie, která vyšla v mezinárodním časopise Nature Communications.
„Chmel se rozmnožuje vegetativně, tím pádem zůstává skoro identický, a velmi dobře se na něm proto pozoruje, jak se mění v čase a reaguje na klima. Máme data, která sahají až do 19. století, první studii udělal kolega Možný už před patnácti lety a ukazuje se překvapivá závislost.
U žateckého poloraného červeňáku i dalších podobně kvalitních odrůd jinde v Evropě se zcela prokazatelně snižuje obsah alfa kyselin, tedy kvalita chmele, v souvislosti s rostoucí teplotou. A současně suchá období vedou k nižšímu výnosu. Do budoucna tak u některých oblastí můžeme mluvit o pětinovém až třetinovém propadu výtěžnosti u tradičních odrůd na daném místě,“ vysvětluje Trnka z ústavu Czechglobe české Akademie věd, kde vede Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy.
Článek je ke stažení zde
Zdroj: iRozhlas.cz
Zdroj: czechglobe.cz