28. Květen 2024
Praha, 28. května 2024 – V návaznosti na krizi dodavatelských řetězců během pandemie covidu-19 nebo války na Ukrajině Evropa intenzivně řeší téma průmyslové soběstačnosti. Analýza průmyslové soběstačnosti České republiky od EY podrobně zmapovala aktuální globální rizika a nabízí sadu doporučení, jak může v této oblasti Česko využít svůj potenciál.
Geograficky rozptýlené a dlouhé dodavatelské řetězce jsou jednoduše narušitelné. Geopolitické krize, obchodní války, přírodní katastrofy a války samotné přinášejí velkou pravděpodobnost přerušení toku materiálu a zboží. Třeba potenciální geograficky vzdálený konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by měl nedozírné následky i pro evropskou ekonomiku. Přes 40 % obchodu EU probíhá přes jednu z nejvytíženějších obchodních tras – Tchajwanský průliv. Tchaj-wan je také jedním z nejvýznamnějších světových výrobců čipů a polovodičů. Případné zastavení výroby by znamenalo globální nedostatek součástek a náhradních dílů. Hrozí tak riziko celosvětové hospodářské recese, trvalé inflace, masových státních bankrotů, růstu nezaměstnanosti a možných sociálních nepokojů.
Z analýzy vyplývá, že pro průmyslovou činnost je optimální, aby suroviny, komponenty, pracovní síla, stroje a zařízení pocházely ze zdrojů domácí ekonomiky a byly cenově a kvalitativně nejvýhodnější. V roce 2021 tvořily výrobky zpracovatelského průmyslu 91,8 % dovozu do ČR, s největším podílem v oblasti motorových vozidel, počítačů a elektroniky, přičemž hodnota importu vzrostla z 1 878,6 mld. Kč v roce 2005 na 3 958,1 mld. Kč v roce 2021. „Pro posílení domácího průmyslu je důležité rozvíjet výrobní kapacity, zlepšovat know-how, snižovat administrativu a hledat alternativy k dovozu. Jako hlavní pilíře pro posílení průmyslové soběstačnosti ČR vnímám inovace, využití průmyslové tradice ČR, přilákání kvalifikovaných pracovníků a robustní energetickou infrastrukturu,“ říká Zdeněk Dušek, partner, EY Česká republika.
Evropská unie tak vyvíjí snahy o lokalizaci co největší části dodavatelských řetězců. Části řetězců, které nemůže lokalizovat přímo, by pak měla využívat ve stabilních a spřátelených částech světa (např. Severní Amerika). Výsledkem jsou třeba dokumenty jako Antverpská deklarace o evropské průmyslové dohodě nebo Evropský akt o kritických surovinách, které mají posílit roli Evropy jako světové průmyslové velmoci. To znamená příležitost i pro českou ekonomiku, která disponuje už od 19. století vysokou mírou industrializace.
„Musíme se zaměřit na diverzifikaci zdrojů a stát se atraktivní pro nearshoring. Pokud naše extrémně otevřená ekonomika nechce zůstat zranitelná narušenými dodavatelskými řetězci, měli bychom usilovat o lokalizaci co největší části dodavatelských řetězců do České republiky a podpořit automatizaci a robotizaci všech typů výrob,“ říká Ondřej Votruba, výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice – AFI.
Analýza také ukazuje, že v případě železa, oceli a výrobků z nich máme mírně pozitivní obchodní bilanci v jejich objemu. V cenách je ale bilance výrazně minusová, a to v řádu 11,4 mld. Kč. Znamená to tedy, že dovážíme ve vyšších cenách, než vyvážíme. A podobná situace se netýká jen železa a oceli. „U řady surovin nevyvážíme s přidanou hodnotou. Třeba u výrobků ze zinku dovážíme 6,6 tis. tun v hodnotě 1,2 miliardy korun, ale vyvážíme v úplně stejné hodnotě 10,2 tis. tun, tedy vyvážíme mnohem levněji, než dovážíme. Naopak u lithia dovážíme 1,9 tis. tun galvanických článků a lithiových baterií v hodnotě 1,6 miliardy korun. Vyvážíme pouze 0,5 tis. tun, ale v hodnotě 1 miliardy – tady je vidět, že s přidanou hodnotou dokážeme pracovat správně a mohlo by tomu tak být i u ostatních surovin,“ doplňuje Ondřej Votruba.
„Česká republika ukázala, že umí nabídnout zázemí pro výrobu s přidanou hodnotou. Ještě větší výhodu bychom získali, kdybychom měli dostatek zón připravených pro moderní průmyslovou výstavbu. Proto je potřeba rychlejší a předvídatelnější povolování staveb. Také jsou nutné opravdu komplexní strukturální změny v celém procesu, nejen dílčí změny stavebního zákona. Musíme se také zaměřit na nastavení rozpočtového určení daní, aby byly obce více motivované k rozvoji, a snížit byrokracii stávajícím podnikům a podnikatelům obecně, aby mohli více investovat do automatizace a zvýšení přidané hodnoty,“ upozorňuje na další výzvy Klára Sobotková, místopředsedkyně Řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice – AFI.
Vláda by také měla maximálně zjednodušit a zrychlit proces zaměstnávání cizinců a současně flexibilněji pracovat s kvótami pro vybrané země tak, aby odpovídaly požadavkům jednotlivých odvětví. „Tuzemský průmysl nadále brzdí tisíce neobsazených pracovních míst, na které nejsou zaměstnavatelé schopni získat zaměstnance s vhodnou kvalifikací. Řešením je více otevřít trh práce zahraničním zaměstnancům. Pomohla by i větší otevřenost našich univerzit k zahraničním studentům, včetně nastavení systému, který bude tyto studenty motivovat, aby v Česku po skončení studia nastoupili do zaměstnání,“ říká Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
Prioritou pro stát by se mělo stát také zmapování ložisek a obnova těžby kovů, nerostů a materiálů pro stavebnictví šetrnou formou, přímo napojená na jejich zpracování v Česku. Energetika a teplárenství pak musí přejít co nejrychleji na nízkoemisní zdroje, tedy na obnovitelné zdroje energie, a pokračovat v rozvoji jaderné energetiky.
Energetika se ukazuje jako klíčový faktor pro budoucí rozvoj průmyslové soběstačnosti a konkurenceschopnosti ČR, přičemž zejména cena a dostupnost energií budou rozhodující pro rozvoj zpracovatelského průmyslu. Ten se v důsledku transformace, automatizace a digitalizace stává energeticky náročnějším. „Investice do jaderné energetiky, modulárních reaktorů, rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a modernizace energetické infrastruktury jsou nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti v klíčových odvětvích a pro snížení závislosti na fosilních palivech, což je zásadní nejen pro ekonomickou bezpečnost, ale i pro udržitelný růst České republiky,“ uzavírá Zdeněk Dušek, partner, EY Česká republika.
O Sdružení pro zahraniční investice – AFI
Sdružení AFI je organizace pro komplexní podporu investic a investorů v České republice. Vzniklo v roce 1996 jako platforma pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru s cílem kontinuálně zlepšovat české investiční prostředí, podmínky pro investory, legislativu a komunikaci a výměnu informací. AFI sdružuje přes 40 špičkových firem podporujících prémiové investice, které mají dlouholetou historii v pomoci všem typům nově příchozích investorů na český trh. Tuzemští investoři, od největších globálních značek až po středně velké české firmy s českými vlastníky, se objevují na radaru neustále – od vstupu do EU přes ekonomickou krizi 2008 až po pandemii COVID. Sdružení AFI zprostředkovalo řadu klíčových zahraničních investic, patří mezi ně například firmy Honeywell, Toyota, Johnson Controls, NEXEN Tire, Denso, Yankee Candle, Canpack a A123.
Czechbusinessguide.com – ojedinělý průvodce pro zahraniční investory
Jednou z nejdůležitějších rolí AFI je být prvním kontaktním místem pro zahraniční investory, poskytovat jim pomoc s navigací a procesy při rozhodování pro jakékoli zahraniční příchozí podnikání. Pro tento účel AFI vytvořilo v tuzemsku ojedinělý informační web CzechBusinessGuide.com a tištěnou publikaci Business Guidebook. Touto cestou AFI představuje Českou republiku komplexně ve všech makroekonomických ohledech a poskytuje nově příchozím investorům všestranné informace o investování v ČR.
Zdroj: feedit.cz