Nový díl deváté řady Nezkreslené vědy: solární energie, její budoucnost a projekt Pilatus

1. Home
2. Novinky
3. Nový díl deváté řady Nezkreslené vědy: solární energie, její budoucnost a projekt Pilatus

Datum publikace

Stalo se

Perex

Nejnovější díl populárního cyklu Nezkreslená věda se zaměřuje na klíčové téma naší doby – fotovoltaické využití energie Slunce. Důvodem propojení oblíbeného edukačního seriálu s Fyzikálním ústav je projekt Pilatus, na kterém se podílí tým Martina Ledinského.

Vědci ve FZÚ pracují na zefektivnění výroby fotovoltaických článků a zkoumají nové materiály, jako jsou perovskity, které by mohly nahradit nebo doplnit tradiční křemík využívaný v solárních panelech. Od této inovace si výzkumníci slibují výrazné zlepšení účinnosti a dostupnosti solárních technologií.

Kreslený seriál nejprve ukazuje, že celosvětová spotřeba energie odpovídá příkonu asi 20 terawattů (TW)­ – a většina energie pochází ze Slunce (byť nepřímo, ve formě energie uložené ve fosilních palivech). Přitom ze Slunce na Zemi dopadá ohromujících 174 000 TW.

Z příběhu objevu fotovoltaiky je zřejmý i význam základního výzkumu. Fotovoltaický jev objevil šťastnou náhodou Edmund Becquerel v roce 1839, kdy zjistil, že osvětlené elektrody pokryté bromidem stříbrným generují elektrické napětí a proud. Teprve o 114 let později byly v Bellových laboratořích vytvořeny první solární články s účinností 6 %.

Ani ty ještě nebyly prakticky využitelné, a to kvůli ceně. Solární energie se naštěstí stala zásadní pro kosmický program po vypuštění Sputniku v roce 1957. Americký satelit Vanguard vysílal signály po dobu šesti let právě díky napájení ze solární článků.

Od té doby prošly fotovoltaické články vývojem, který vedl k více než stonásobnému zlevnění. Fotovoltaika se tak stala bezkonkurenčně nejlevnějším zdrojem elektrické energie.

Zatím tvoří solární energie pouze 1 % světového energetického mixu, ale tento podíl rychle roste díky novým technologiím a materiálům, na jejichž výzkumu se podílí i vědci z Fyzikálního ústavu. „V budoucnosti budeme považovat rok 1957 za začátek doby sluneční!“ shrnuje Antonín Fejfar

Nezkreslená věda je populární vzdělávací cyklus Akademie věd ČR, který vznikl v roce 2014 a od té doby si získal četné pozitivní ohlasy od pedagogů, studentů a široké veřejnosti. Komentář k dílu namluvili Barbora Hrzánová a Radek Holub.

Klíčová slova: