Více než třetina obyvatel zemí V4 vnímá pokusy cizích států ovlivnit evropské volby jako velký problém

Od dnešního dne přesně za měsíc se budou uzavírat výsledky voleb do Evropského parlamentu. Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) v souvislosti s evropskými volbami provedla reprezentativní průzkum v zemích V4. Respondenti v něm, kromě otázek zjišťujících spokojenost s fungováním demokracie nebo ochotu přijít hlasovat ve volbách, odpovídali i na otázky související s vnímáním rizika ovlivnění voleb ze strany cizích států a mezinárodních institucí. Výzkum pro CEDMO realizovala společnost IPSOS (sběr dat v Česku, na Slovensku a v Maďarsku) a Instytut Badań Pollster (sběr dat v Polsku).

Více než třetina obyvatel všech zemí V4 vnímá pokusy cizích států ovlivnit evropské volby jako velký problém. V Polsku se dokonce jedná o nadpoloviční většinu obyvatel — 55 % (v Česku o 35 %, na Slovensku o 31 % a v Maďarsku o 38 %).

Graf č. 1: Vnímání ovlivnění voleb do Evropského parlamentu jako problému

Zatímco respondenti v Česku vnímají největší pravděpodobnost ovlivnění červnových voleb ze strany cizích vlád či mezinárodních institucí v pořadí; Rusko (44 %), samotná Evropská unie (40 %) a Spojené státy americké (36 %), respondenti na Slovensku vyjádřili očekávání možného vlivu na volby v pořadí Evropská unie (39 %), Spojené státy americké (38 %) a Rusko až jako třetí aktér v pořadí za EU a USA (36 %). V Maďarsku vnímají jako nejpravděpodobnější subjekt z hlediska vlivu na volby v první řadě Rusko (54 %), o druhou příčku se dělí Evropská unie a Spojené státy americké (shodně s 49 %) a na třetím místě je Čína (47 %). V Polsku vyjádřil největší podíl respondentů očekávání ruského vlivu (63 %), druhý největší podíl očekává vliv Evropské unie (54 %) a třetí Německa (47 %).

Graf č. 2: Pravděpodobnost ovlivnění voleb

Vyšší míru spokojenosti s fungováním demokracie v porovnání s ostatními sledovanými zeměmi vykázali Češi a Poláci (takřka třetina je spokojena). Na Slovensku a v Maďarsku je s fungováním demokracie spokojena pouhá pětina obyvatel. Poláci také uváděli výrazně nižší míru souhlasu s tvrzením, že většina politiků je zkorumpovaná (51 % ve srovnání s 60 % v Česku, 67 % na Slovensku a 74 % v Maďarsku) a že bez ohledu na to, kdo vyhraje volby, se situace příliš nezmění (45 % ve srovnání s 54 % v Česku, 50 % na Slovensku a 51 % v Maďarsku).

“Evropskému parlamentu a Evropské komisi důvěřuje asi čtvrtina české populace. Důvěra v české instituce — parlament, vládu a domácí politické strany — je paradoxně nižší než v ty evropské,” komentuje část výsledků za Českou republiku výzkumník hubu CEDMO Michal Šenk a dodává: “Takřka třetina (29 %) Čechů vnímá Evropskou unii pozitivně, dalších 34 % neutrálně a naopak 37 % k ní zaujímá negativní postoj.”

Největší zájem o účast ve volbách do Evropského parlamentu projevili Poláci. V červnu plánuje k urnám přijít 78 % z nich (součet odpovědí určitě ano a spíše ano). Druhý největší zájem vyjádřili Maďaři (68 % plánuje přijít k volbám). Nejnižší zájem vyjádřili téměř shodně Češi (61 %) a Slováci (62 %).

Graf č. 3: Deklarovaná ochota přijít k volbám do Evropského parlamentu

Podle zpráv fact-checkerů hubu CEDMO se v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu objevuje řada nepravdivých zpráv o Evropské unii. Petr Gongala z platformy Demagog.cz mezi zprávami zachycenými v Česku v období od ledna do dubna 2024 jmenuje především narativy zpochybňující Zelenou dohodu, falešné zprávy informující o dopadech migračního paktu nebo o podpoře Ukrajiny ze strany evropských zemí. Na Slovensku byly také zachyceny zprávy, podle kterých Evropská unie vnucuje svým členským státům nové potraviny; kupříkladu geneticky modifikované organismy, hmyz nebo švábí mléko. Současně se také objevují dezinformace o elektromobilech, mimo jiné o rozhodnutí Bruselu úplně zakázat spalovací motory po roce 2035, ačkoliv se ve skutečnosti jedná jen o zpoplatnění emisí. Terčem nepravdivých informací se na Slovensku také staly eurofondy v oblasti životního prostředí – zejména se jednalo o zprávu, že Evropská unie dává miliony eur na pozorování syslů. V Polsku se šířily dezinformace o zákazu domácího pěstování ovoce a zeleniny, zákazu toaletního papíru nebo riziku vyvlastnění domů kvůli směrnici o energetické náročnosti budov.

Data uvedená v tiskové zprávě obsahují výsledky průzkumu, který pro CEDMO realizovaly agentury

• IPSOS na reprezentativním vzorku 1006 respondentů v ČR, 1006 respondentů na Slovensku a 1002 respondentů v Maďarsku
• a Instytut Badań Pollster (na reprezentativním vzorku 1087 respondentů v Polsku).

Sběr dat ve všech zemích V4 proběhl v období 28. března – 3. dubna 2024 mezi repondenty ve věku 18-65 let. Výše zmiňované dezinformační narativy související s volbami do Evropského parlamentu byly zachyceny fact-checkingovými organizacemi konsorcia CEDMO (AFP, Demagog.cz, Demagog.sk a Infosecurity.sk) v prvních čtyřech měsících roku 2024.