Šance lidí s rakovinou plic se stále zvyšují. Prognóza závisí na správné diagnostice.

Praha, 9. 4. 2024 – Rakovinou plic v České republice ročně onemocní přibližně 6000 osob a 85 % z nich dříve nebo později tomuto onemocnění podlehne. Zároveň se také s rozvojem moderní medicíny neustále zlepšují vyhlídky pacientů na přežití nebo prodloužení života za současného udržení jeho kvality. Metody léčby jsou stále více voleny na míru konkrétním pacientům, proto je podmínkou léčebného úspěchu správná diagnostika provedená v co nejkratším čase. Jedině u pacienta, o jehož onemocnění bylo zjištěno maximum možných detailů, je možné správně zvolit léčebný plán.

U paní Ludmily (64) bylo onemocnění zachyceno díky preventivnímu vyšetření v pneumologické ambulanci. „Protože kouřím, nechávám si plíce pravidelně každý rok kontrolovat. Během covidu jsem ale kontrolu vynechala, protože jsem se bála, že se na poliklinice nakazím. Když jsem pak ke své pneumoložce znovu přišla, moje plíce se jí moc nelíbily. Poslala mne tedy na CT vyšetření, kde se ukázalo, že mám šesticentimetrový nádor,“ popisuje.

Vzhledem k pokročilosti onemocnění nebylo možné nádor operovat ani ozařovat. V současnosti paní Ludmila užívá inovativní léčbu, která je určena pacientům, jejichž nádor vykazuje specifickou vlastnost, která je zjištěna podrobným laboratorním vyšetřením vzorku odebraného při bronchoskopii. „Musím ocenit, že na bronchoskopii a všechna další vyšetření jsem se dostala rychle a bez zbytečných průtahů. Nyní je stav mého onemocnění takový, že se nádor zmenšil natolik, že by dokonce bylo možné jej operovat,“ dodává pacientka, která v současnosti pracuje a vede běžný život včetně příležitostného cestování nebo návštěv divadla.

Správná diagnostika – podmínka léčebného úspěchu

„Rychlost a kvalita diagnostiky, především bronchoskopických vyšetření, je pro prognózu pacientů s karcinomem plic naprosto zásadní,“ vysvětluje doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno. „Bohužel se stává, že je u pacienta potřeba toto vyšetření opakovat, a ne vždy by to bylo nezbytně nutné v případě, že by byly použity navigační metody – například vyšetření za pomoci rentgenového přístroje a dalších technologií,“ doplňuje pneumolog Sova a doporučuje, aby pacienti s periferním ložiskem plic absolvovali bronchoskopické vyšetření v některém z pneumoonkochirurgických center, která jsou mimo Prahu také v Plzni, Hradci Králové, Ústí n. L., Brně a Olomouci. „Centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče mají k dispozici nejmodernější diagnostické technologie a díky objemu prováděných vyšetření také potřebnou erudici,“ dodává docent Sova.

Správně provedená bronchoskopie umožňuje nejen prohlédnout vnitřek dýchacích cest a plic pomocí miniaturní kamery, ale také odebrat potřebné vzorky nádorové tkáně. Ty jsou nezbytné pro celou řadu laboratorních vyšetření stanovujících všechny parametry nádoru důležité pro volbu léčby. Jde nejen o základní typ nádoru, ale také jeho proliferační aktivitu (rychlost růstu) a diferenciaci, mutace v genech a expresi určitých proteinů, přítomnost metastáz, případně hormonální receptory u žen.

Pokroky v léčbě

Úspěšnost léčby karcinomu plic závisí hlavně na stadiu onemocnění – malý nádor v prvním stadiu lze ve většině případů vyléčit operací nebo stereotaktickým ozářením, proto je důležitý program pro časný záchyt karcinomu plic, který umožňuje odhalit větší počet těchto časných nádorů.

„Těchto případů se týkají dva významné pokroky léčby z poslední doby. První zásadní přínos je určen menší skupině asi 10 % nemocných s řídící mutací typu EGFR. Těmto pacientům je po operaci – a někdy také zajišťovací chemoterapii – podávána po dobu 3 let takzvaná molekulárně cílená nebo také terčová léčba. Významně sníží riziko recidivy a ukázalo se, že po 5 letech sledování žije více než 80 % takto léčených pacientů. Další metoda léčby se týká mnohem většího podílu operabilních nemocných, kterým by měla být před operací nabídnuta léčba kombinací chemoterapie a imunoterapie v délce 3 – 4 cyklů. Ukázalo se, že taková terapie zlepšuje operační výsledky, u některých pacientů nádor vymizí úplně, nebo se alespoň zmenší, a hlavně se významně sníží riziko recidivy nádoru. Předoperační léčba je zřejmě úspěšnější, než podávání obdobné terapie jen pooperačně, i když s pooperační imunoterapií se u části případů také počítá,“ vysvětluje doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D, lékařka onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Bohužel přibližně polovina všech nově zjištěných případů plicní rakoviny je zachycena ve stadiu IV, se vzdálenými metastázami, kdy je vyléčení až na malé výjimky nemožné, a terapie se soustřeďuje na prodloužení života s udržením nebo zlepšením jeho kvality. „Metody molekulárně cílené léčby nebo protinádorové imunoterapie jsou úspěšné ve smyslu prodloužení střední délky života až na dvojnásobek (imunoterapie) nebo trojnásobek (antiEGFR terapie nebo jiná cílená léčba) oproti léčbě samotnou chemoterapií. Menší část pacientů žije déle než 5 let s plicní rakovinou jako chronickým onemocněním. Určitý přínos přidání imunoterapie k chemoterapii byl zaznamenán rovněž u nejagresivnější formy plicní rakoviny, jakou je malobuněčný karcinom. Základní podmínkou úspěšnosti pro snížení incidence i úmrtnosti na rakovinu plic je ovšem to, aby co nejširší část veřejnosti byla přesvědčena o škodlivosti kouření jako hlavní příčině plicní rakoviny a přijala za svůj životní styl nekuřáctví,“ apeluje docentka Zemanová.

Mapování cest onkologických pacientů

Organizací, která dlouhodobě pracuje na usnadnění cesty pacientů s nádorovým onemocněním zdravotnickým systémem, je Hlas onkologických pacientů, z.s. Tento spolek tvoří nestátní neziskové organizace (pacientské a podpůrné organizace), jež se věnují naplňování zdravotních, sociálních a psychologických potřeb onkologických pacientů a jejich blízkých. „České zdravotnictví je v porovnání se světem úžasné. Jen se to málo ví. Největším úskalím je komunikace. Pacient dostává drahou léčbu, podstupuje nákladná vyšetření, ale často díky špatné komunikaci bloudí systémem,“ vysvětluje Bc. Michaela Tůmová, členka výboru spolku a ředitelka členské organizace Dialog Jessenius. Aby spolek usnadnil pacientům orientaci v množství informací, které musí pojmout, rozvíjí dlouhodobý projekt nazvaný Cesta pacienta. Jde o praktické průvodce jednotlivými onkologickými diagnózami, mezi které v následujících měsících přibude také Cesta pacienta s karcinom plic.

„Dali jsme si za úkol najít cestu systémem, zmapovat její dostupnost a provést pacienta či pečujícího diagnostikou, léčbou a návratem do aktivního života či doprovodem po ukončení onkologické léčby,“ doplňuje Tůmová. Na přípravě cest jednotlivými diagnózami spolek pracuje s odbornými společnostmi i pracovišti napříč republikou. Také probíhá průběžně dotazníkové šetření, z nějž vyplývá, co je potřeba sledovat, a mapování, kde cesty nejlépe kopírují praxi, a kde je naopak potřebné hledat možnosti nápravy. „Cesta žádného pacienta s vážným onemocněním není jednoduchá a vždy hraje velkou roli čas. Srozumitelně podané informace provedou pacienta a jeho blízké tak závažným obdobím, jako je onkologické onemocnění,” uzavírá Tůmová.

Organizace poskytující přímou podporu pacientům s karcinomem plic

Organizace Amelie, z.s., která se věnuje psychosociální péči o onkologicky nemocné a jejich blízké, nabízí lidem s rakovinou plic i jejich rodinám a přátelům podporu psychologů, sociálních pracovníků i ve skupinových aktivitách, včetně on-line skupiny přímo pro tuto diagnózu. Reaguje tak na potřeby podpory a sdílení, kterou mají jak nemocní, tak jejich blízcí. Zároveň umožňuje dosáhnout na tuto podporu z celé ČR i nabídkou on-line služeb. „Zejména lidé v závěrečné fázi onemocnění totiž často nemají snadnou orientaci v péči a podpoře, a tak jim Amelie může pomoci v přípravě na situace, které se dají předpokládat. Mezi ty patří náhlé hospitalizace, péče o ležícího nebo dušného pacienta a nebo jen orientace v možnostech podpory od péče až po dávky,“ doplňuje ředitelka organizace Bc. Michaela Čadková Svejkovská, DiS.

OrganizaceMoje plíce, z.s., je spolek onkologických pacientů, kteří mají za cíl pomoci ostatním nemocným rakovinou plic a jejich blízkým překonat náročnou životní etapu od počátku diagnózy, během léčby i po jejím skončení. Zakladatelé a členové z vlastní zkušenosti vědí, jak tato nemoc může ovlivnit nejen život pacienta, ale i jeho blízkých. Společně s lékaři a dalšími odborníky nabízí pacientům s rakovinou plic ověřené informace o léčebných postupech, podporu a profesionální pomoc.