Analýza: Čtvrtině domů postavených do roku 1970 chybí zateplení, bez něj přitom postrádají jiná energetická úsporná opatření smysl

Pouze tři čtvrtiny rodinných domů postavených do roku 1970 mají alespoň nějakou formu zateplení. Ve většině případů se jedná jen o vyměněná okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechu má pouze každý čtvrtý rodinný dům a zateplené stěny 30,5 % z nich. Absence komplexního zateplení přitom výrazně snižuje efektivitu dalších úsporných energetických opatření jako např. tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky. Samotné zateplení může přitom až trojnásobně snížit spotřebu energie, je bezúdržbové a jeho životnost dosahuje minimálně 50 let. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Česko v datech.

Nedávno přijatá revize směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD – Energy performance of buildings directive) výrazně posílí snahu Evropské unie o snižování emisí z budov. Ta se o to snaží již dlouhodobě, zejména skrze podporu energetických opatření. U domácností se jedná především o zateplení a obnovitelné zdroje energie – fotovoltaiku a tepelná čerpadla.

Většina starších domů má nedostatečné zateplení

Podpora těchto opatření se přitom týká novostaveb i starých bytů. „Zatímco z rodinných domů postavených po roce 2015 mají už všechny alespoň nějaké zateplení, ty postavené do roku 1970 ho podle šetření Českého statistického úřadu Energo 2021 nemají z 26,3 %. Pro renovace, které mohou výrazně snížit spotřebu energií na vytápění je tak stále prostor, a to navzdory tomu, že dlouhodobě podíl zateplených rodinných domů klesá. Mezi lety 2015 a 2021 se snížil přibližně o 5 procentních bodů,” vysvětluje Milan Mařík z Česka v datech.

Zatímco novostavby často disponují i zateplenou střechou a zateplenými stěnami, majitelé starších domů (postavených do roku 1970) mají většinou pouze okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechu z těchto domů má jen čtvrtina a zateplené stěny jen 30,5 %.

[Infografika 1 – Způsoby zateplení]

Nezateplené domy mají až třikrát větší spotřebu energií na vytápění

Zateplení přitom představuje základ pro další úsporná opatření. Bez něj totiž mohou u rodinného domu vzrůst energie na vytápění až trojnásobně a například tepelné čerpadlo pak musí tento rozdíl kompenzovat. To platí i pro fotovoltaiku v případě, že energie z ní využívá dům pro vytápění. „Nezateplená budova není schopna teplo efektivně udržet. Jen pro představu, komplexně zateplený rodinný dům o podlahové ploše 150 m2, kde se vytápí plynem, ročně spotřebuje maximálně 12 MWh. Nezateplený rodinný dům o stejné podlahové ploše průměrně spotřebuje na vytápění 40 MWh za rok, tedy třikrát více,“ vysvětluje Marta Gellová, ředitelka profesního svazu Šance pro budovy.

Potvrzuje to i Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace (AVMI): „Kompletním zateplením lze ušetřit až 70 % nákladů na vytápění, což může být reálně kolem 30 MWh ročně u středně velkého rodinné domu postaveného před rokem 1980.“

Komplexní zateplení stojí přes půl milionu korun, fotovoltaika a tepelná čerpadla vyjdou na nižší stovky tisíc

Zateplení je nicméně ze tří zmíněných úsporných opatření nejdražší. „Komplexní zateplení středně velkého rodinného domu s podlahovou plochou 150 m2 se může pohybovat okolo půl až tři čtvrtě milionu korun, záleží na konkrétním stavu, možnostech a detailech budovy,“ říká Pavel Zemene ze Sdružení EPS ČR.

Oproti tomu fotovoltaiku lze pořídit levněji. Jak uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace: „Průměrná cena byla okolo 400 000 korun, přičemž ale každý systém je jiný, každý dům je jiný a nelze z průměrné ceny dělat příliš velké závěry.“ Cena se tedy výrazně liší s ohledem na daná specifika konkrétního domu a také na instalovaný výkon. FVE lze v praxi pořídit za menší (ale i vyšší) částky, například ČEZ uvádí jako orientační dolní hranici investice částku 200 tisíc korun.

Výše investice do pořízení tepelného čerpadla se odvíjí především od zvolené technologie, jedná se nicméně o nižší stovky tisíc. „Klíčové pro posouzení je tepelná ztráta domu a otopná soustava –⁠⁠⁠⁠⁠ tedy zda jsou v budově radiátory, či podlahové topení,” vysvětluje Jan Potucký z Asociace pro využití tepelných čerpadel. To jsou ale jen základní parametry, kromě nich cenu ovlivňuje ještě celá řada dalších okolností.

Životnost zateplení předčí i životnost budovy

Jako ideální cesta k energetickým úsporám se jeví mix výše uvedených opatření. Základ by nicméně mělo představovat právě zateplení, které zvyšuje efektivitu dalších opatření.

Pokud jde například o životnost jednotlivých opatření, vychází z porovnání nejlépe. „Výhodou zateplení je dlouhá životnost – 50 a více let – a v zásadě bezúdržbovost. Zateplení nepotřebuje pravidelné revize, výměnu vadných nebo opotřebených součástek a jeho provoz není závislý na vývoji cen energií, protože pro svůj provoz žádné energie nepotřebuje,” říká Pavel Svoboda z Cechu pro zateplování budov. Vyšší životnost potvrzuje i švédská studie, která u většiny materiálů využívaných v rámci izolace uvádí minimální životnost 50 let. U některých pak jejich životnost dokonce přesahuje životnost celé budovy.

Na fotovoltaiku šlo z dotací přes 10 miliard korun

Výši investované částky lze výrazně snížit díky dotacím. V Česku lze dotační podporu v rámci rodinných a bytových domů získat především z programu Nová zelená úsporám, který čerpá z evropského Modernizačního fondu. Z něho Česko podle současných odhadů získá zhruba 500 miliard, a to mezi lety 2021–2030, přičemž podstatný zdroj těchto financí představují emisní povolenky.

Většina vyplacené částky z programu šla v období od září 2021 až do června 2023 na fotovoltaiku, a to přes 10 miliard korun (78,7 % z celkových vyplacených dotací v rámci tohoto programu). Tepelná čerpadla i zateplení pak fond podpořil méně než dvěma miliardami korun v obou případech.

Celkový trend podpořila i větší dosažitelnost fotovoltaiky (a právě dotace na ni) než zateplení. „Za nepoměrem dotací můžou stát i složitější podmínky pro podání žádosti o dotaci na zateplení, kdy je potřeba splnit více kritérií než pro podání žádosti na fotovoltaiku. Zároveň je oblast zateplení finančně i časově náročnější, a od toho se odvíjí i rozdíl vyplacených dotací, kdy je výše dotace omezena maximální možnou výší podpory,” míní Marek Vaculík ze společnosti enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím.

SFŽP, který poskytuje dotace z programu Nová zelená úsporám, provedl od září 2023 několik úprav programu s cílem podpořit komplexní renovace a akcelerovat zateplení budov. „Dílčí změny, které motivují ke komplexním renovacím, a především k zateplení domů vítáme. Jedná se o zvýhodněné úvěry na komplexní renovace rodinných domů, bonusy až 150 tisíc korun pro nízkopříjmové domácnosti bydlící v bytech, a také zvýšení částky na optimální zateplení stěn, střech a stropů suterénu na 1300 Kč za metr čtvereční,“ uvedla Marcela Kubů z AVMI, která je součástí iniciativy Zateplujeme Česko.

[Infografika 2 – Dotace]